Meč našel hledač kovů pomocí detektoru v hloubce 1020 cm na severním svahu návrší Bytina situovaném nad lesní komunikací v Píseckých horách. Místo nálezu leží na katastru obce Paseky u Tálína, okr. Písek. Do teplického muzea se dostal náhodou, když jej archeolog Jindřich Šteffl objevil na jednom hledačském serveru. K předání nálezu došlo po předchozím velmi intenzivním jednání na vlakovém nádraží v Táboře.

„Nálezce meč přinesl „zabalený" v ponožkách. Nic za něj nechtěl," uvedl Šteffl.

Podle zákona mu náleží 10% nálezného. Meč už patří píseckému muzeu respektive Jihočeskému kraji. Případné finanční kompenzace bude s nálezcem řešit tamější kraj.

V regionu se podle ředitele píseckého muzea Jiřího Práška jedná o unikátní nález. Meč prý určitě nebyl vyroben v jižních Čechách. „Každý takový meč je pro naše muzeum velká vzácnost, mnoho jich ve sbírkách nemáme. Velmi rádi ho vystavíme v naší expozici, aby ho mohli vidět návštěvníci našeho muzea," řekl Prášek s tím, že před časem Prácheňské muzeum už získalo pravěký meč.Unikátní meče z období křížových výprav putuje z Teplic do Písku.

Většina nalezených historických artefaktů přitom podle odborníků nenávratně zmizí. „Hledači s detektory většinou nerespektují, že všechny věci ze země patří kraji, na jehož území byly nalezeny," řekl Prášek. Podle něho by bylo třeba zpřísnit dohled nad činností amatérských hledačů.

Meč nalezený na Písecku je dlouhý 653 milimetrů a váží 551 gramů, před konzervací měl 682 gramů. „Byl ve špatném stavu, museli jsme ho zbavit krusty ze rzi a dalších nečistot," uvedl konzervátor Vasil Gešev.

Čepel byla podle konzervátora kdysi zkrácena o 10 až 15 centimetrů, o čemž vypovídalo to, že krevní drážky končí až u špičky. Na meči se zachovalo i tausování, tedy mosazné značky zasazené do železa a představující Ježíše Krista. Podle odborníků proto mohl sloužit například k pasování nebo jiným slavnostním příležitostem.

V kontextu českého raného středověku nepatří meče k častým archeologickým nálezům jejich relativní zevšeobecnění spjaté s početním nárůstem profesionálního přemyslovského vojska před polovinou 10. století zastihlo již Čechy v takové fázi christianizace, která ukládání zbraní do hrobů příliš nepřála. Nálezy mečů jsou pak pouze ojedinělé a víceméně náhodné.(kos, red)