Je osm hodin ráno, když přejíždíme hranice s Německem a míříme do zhruba čtyři kilometry vzdáleného Altenbergu. Poklidné městečko se teprve probouzí do nového dne. Živo je jen před zdejší mateřskou školou.

“Morgen,“ zdraví nás rodiče mířící s dětmi do rozlehlé budovy. Vstupujeme za nimi a hned v přízemí budovy nás upoutají tři holčičky, hrající si v bazénu plném barevných kuliček. Podobná zákoutí s různými herními prvky jsou v každém volném prostoru či výklenku po celé budově. Jak později zjišťujeme, hrají tu důležitou roli. Školka má kapacitu sto dětí a jak nám na uvítanou řekla zástupkyně ředitelky Karin Kropfgans, českých dětí tu měli za posledních pět let už dvanáct.

„Momentálně tu máme čtyři české děti, dvě z nich už ale bydlí s rodiči v Německu,“ dozvěděli jsme se od paní Kropfgans. „Jakub Svoboda už k nám jezdí tři roky. Byl tu původně se starším bráškou, ten už teď chodí do školy. Dnes ho tu ale bohužel nezastihnete, protože je nemocný,“ dodala.
S tatínkem Jindrou Pechem přijela z Moldavy malá Pepinka. Do školky chodí od září. Zatím je tu na dva dny v týdnu jako takzvané hostující dítě a jak vysvětluje zástupkyně ředitelky, měli už tu takhle například i rumunské nebo thajské dítě.
Pepinka malinko natahuje a ujišťuje se, že tatínek, kterého jsme jí „sebrali“, pro ni přijde odpoledne včas.

Více se dočtete ve středečním teplickém deníku.......