Místo obručí mávají konví, svaly netuží na hrazdě, ale s rýčem v ruce. Trnovanský Sokol má nový oddíl. Jeho členové se však nevěnují sportu, nýbrž zahradničení v první komunitní zahradě v Teplicích.

Ne každý má peníze, čas či energii na péči o velkou zahradu v kolonii za městem. Proto vznikají komunitní zahrady areály uvnitř měst, kde si fandové samopěstitelství pronajmou záhon, na němž se mohou vyřádit dle libosti. „Téměř každé velké město má svou komunitní zahradu, v Teplicích však chyběla. Proto jsme se ji rozhodli založit na části pozemku Sokola. Vyčistili jsme ho od náletů a nyní ho připravujeme pro záhony a výsadbu,“ říká starostka TJ Sokol Trnovany Milena Niplová.

V Sokolí zahradě, oploceném prostoru nad betonkou na Metelkově náměstí, už vznikají první vyvýšené záhony, aby si zahradníci nekřivili záda, a prostoru vévodí nádherná bylinková spirála. Osázená rozmarýnem, dobromyslí, mátou a dalšími rostlinami a zamulčovaná slámou.

„Kromě záhonů, které si mohou lidé pronajmout a jsou na sezonu jen jejich, budou na zahradě bylinky, bobuloviny nebo třeba špenátová políčka, z nichž si může utrhnout jakýkoli člen oddílu,“ vysvětluje koordinátor Sokolí zahrady Michal Dvořák.

Místo pro setkávání

Mottem komunitních zahrad je, že se v nich pěstuje nejen zelenina, ale také mezilidské vztahy. V Teplicích tomu nemá být jinak. „Byli bychom rádi, aby tu našli zázemí lidé z okolních domů,“ nastiňuje svou představu Dvořák. „Senioři, rodiny s dětmi, lidé středního věku, ti všichni si tu mohou předávat zkušenosti, bavit se u opékání buřtů nebo nabízet k ochutnání ostatním to, co z vypěstované zeleniny ukuchtili,“ dodává Dvořák.

Že nemusí jít vždy jen o lidi ze sousedství, potvrzují například Hanzlíkovi, kteří zahradu při brigádách pomáhají připravit a už se těší na svůj první vyvýšený záhon. „Jsme z Řetenic, ale myšlenka komunitní zahrady se nám moc líbí, takže budeme klidně dojíždět do Trnovan. A třeba podobná zahrada jednou vznikne i u nás,“ říká Anežka, maminka dvouletého Maxe, který lopatkou hloubí tunely v hromadě kompostu připraveného pro stavbu záhonů.

Trnovanský Sokol získal od magistrátu na vybudování zahrady příspěvek 25 tisíc korun, za to nakoupí kontejnery na vodu, nářadí a materiál na vyvýšené záhony. „Nářadí bude i ve verzi pro nejmenší zahradníky. Chceme totiž, aby si k práci s půdou a péči o rostlinky přičichly i děti. Získají tak k obému vztah, navíc poodhalí koloběh přírody,“ vysvětluje Dvořák. „Pokud sem tedy budou dopoledne docházet maminky pro zeleninu a byliny do polévky, zatímco jejich ratolesti tu budou s úsměvem plít ředkvičky, splní zahrada svůj účel. Večer se tu pak mohou všichni sejít třeba při besedě na téma polykulturních záhonů nebo společné výrobě bezinkových sirupů,“ dodává koordinátor Sokolí zahrady.

Na Teplicku nejde o první zahradu tohoto typu, jedna už od letoška funguje při Společenském centru v Oseku. Dvěma komunitními zahradami se může pochlubit Ústí nad Labem.

Michal Jirsa