Miliony let je nikdo neviděl. Poté, co byly nalezeny, patřily pouze odborníkům. Brzy je ale uvidí všichni. Řeč je o zkamenělinách třetihorní flóry a fauny z Dolů Bílina (DB). Unikátní sbírku fosílií nedávno dostalo od Severočeských dolů Národní muzeum v Praze coby dárek k loňskému 200. výročí od založení.

„Nesmírně si cením spolupráce, kterou máme se Severočeskými doly. Lidé se mě často ptají, jak v dnešní době získáváme nové sbírky. Velkou měrou je to právě díky sdílnosti a ochotě těch, kteří si uvědomují, jak je důležité uchovávat naši historii. Severočeské doly nám touto sbírkou navíc poskytly i nedocenitelný materiál k dalšímu zkoumání a poznávání našeho světa před miliony let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Podle mluvčí muzea Kristiny Kvapilové obsahuje sbírka zhruba 4000 kusů kvalitních fosílií z jílovitých a písčitých usazenin takzvaného bílinského jezera, které se vytvořilo v severních Čechách před 20 miliony let. „Mezi fosilními rostlinami bylo identifikováno na 150 rodů z dnešního pohledu exotických rostlin a bohatý soubor hmyzu a obratlovců,“ prozradila Kvapilová.

NEJSTARŠÍ KRASEC SVĚTA

Milovníci biologie tak budou moci obdivovat třeba na první pohled dobře patrnou zkamenělinu žáby nebo vodní či bahenní želvy. „Unikátní je i to, že například u mnohých zkamenělin ryb jsou dobře viditelné jejich měkké části. Součástí sbírky je dokonce i nejstarší krasec na světě, přičemž fosílie tohoto brouka je ve velmi dobrém stavu. Z flóry stojí za zmínku i zkamenělina rostliny s názvem sloní uši Dvořákovy, která je pojmenována po svém nálezci a jinde na světě se nenachází,“ dodala mluvčí Národního muzea.

Materiál navíc poslouží i vědcům, především paleontologům. „Sbírka byla doposud přístupná pouze odborníkům ke studiu. Díky Národnímu muzeu si ji bude moci prohlédnout širší veřejnost,“ uvedl mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.

HNĚDÁ SKVRNA

Jedním z „lovců“ fosilních želv se před časem stal i pracovník DB Tomáš Lippert. Jeho první záchrannou akcí byl nález většího kusu bahenní želvy v roce 2008. O sedm let později při začišťování hlavy uhelné sloje u PD 174 upoutala jeho pozornost oválná hnědá skvrna v šedém jílu připomínající želví krunýř. Přivolaní geologové nález želvy s krunýřem o velikosti kolem 40 cm potvrdili.

Lidé by si mohli darovanou sbírku prohlédnout v rámci přírodovědné expozice už na přelomu roku. Po ukončení těžby uhlí v Mostecké (dříve Severočeské uhelné) pánvi už obdobné nálezy nebudou možné.