Odborníci na stavby minulého století zařadili teplický dům kultury mezi návrhy na prohlášení za nemovitou kulturní památku. Seznam několika cenných budov zaslali ministerstvu kultury. Kromě kulturní stavby v lázeňském městě chtějí chránit například mostecké divadlo či poštu v pražských Stodůlkách.

„Při výběru jsme zohlednili zejména komplexní architektonické kvality původních návrhů, důslednost realizace, význam pro dějiny české moderní architektury i pro identitu místa a v neposlední řadě výtečný autentický stav těchto budov,“ sdělil za sedmičlenný kolektiv navrhovatelů architekt a profesor na ČVUT v Praze Petr Vorlík.

Proces prohlašování za památku trvá podle něj obvykle mnoho let. Pokud dům kultury v Teplicích ochranu získá, bude větší dohled nad všemi změnami v budově. „Neznamená to, že stavba musí být muzeálně konzervována a nedotknutelná, ale prostě se k ní jen přistupuje citlivěji s ohledem na hodnoty, pro které byla prohlášena. A samozřejmě, že pak majitel může při rekonstrukci snáze argumentovat při žádostech o dotace,“ upřesnil pro Deník Vorlík.

Podle Radky Růžičkové, která má na starosti kulturu na teplickém magistrátu, je tato stavba důkazem, jak se v 80. letech vyvíjela architektura.

Dům kultury je domovským sídlem Severočeské filharmonie. To, že by se měla stavba stát kulturní památkou, vítají hudebníci i diváci. „Rozhodně jsme pro. Chodíme tam se ženou na koncerty. Je to úžasná stavba a sál má výbornou akustiku. A kdysi jsem tam byl synovi na maturitním plese,“ řekl Josef Formánek.

Ministerstvo podnět architektů vyhodnotí. „Pokud shledáme, že jsou naplněny zákonné důvody pro prohlášení věci za kulturní památku, pak zahájíme správní řízení o prohlášení,“ informovala Ivana Awwadová z ministerstva kultury. Jak dlouho proces potrvá, nechtěla předjímat, protože ministerstvo si například může vyžádat odborné posudky. „Měsíčně dostává odbor památkové péče stovky podnětů na prohlášení věci kulturní památkou, kterými se musí zabývat a na místě je šetřit,“ vysvětlila Awwadová.

Návrh na udělení titulu kulturní památka je vyznamenáním především pro architekty, který se podíleli na vzhledu celého díla. Dům kultury se v Teplicích včetně projektových příprav stavěl v letech 1977 až 1986. Tvar domu je úsporný. Provozovatelé webu zaměřeného na architekturu v severních Čechách teplice-teplitz.net dokonce v popisu stavby píšou, že dům je navzdory dobové tendenci k monumentalitě v rámci postmoderny „nahatý“.

Jádrem objektu je koncertní sál pečlivě navržený na přesně stanovenou dobu dozvuku a další akustické vlastnosti. Doplněn je víceúčelovým společenským sálem. V zadním traktu jsou místnosti určené ke klubovým společenským aktivitám. Nosný systém budovy tvoří železobetonové prefabrikované sloupy a ocelové průvlaky.

Součástí projektu bylo i užité umění v interiéru, z nějž jsou zřejmě nejzajímavější mobilně-akustické dílo Vratislava Nováka ve schodišťovém prostoru a skleněný sloup Vladimíra Procházky. Autor návrhu objektu Karel Hubáček se výstavby účastnil pouze jako autorský dozor. Přilehlá skleněná kolonáda je autorské dílo Otakara Binara.