Historický nástroj ve svatostánku na náměstí, který již několik desítek let nemůže plnohodnotně sloužit jako koncertní nástroj, byť nyní po opravě alespoň částečně hraje, čeká další rekonstrukce. Bílinská farnost na to dává dohromady peníze.

POMOC OD AGC

Na obnovu se teď rozhodla přispět částkou 30 tisíc korun společnost AGC Automotive Czech, která je jedním z největších zaměstnavatelů v okolí města.

„Snaha o záchranu takovéhoto úžasného nástroje, který je na dosah od bran našeho závodu, nám připadá jako velmi důležitý počin," komentuje důvod příspěvku ředitel AGC Automotive Czech Luděk Steklý.

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla v Bílině pocházejí z roku 1802. Z tohoto období se ale zachovala pouze skříň, coby obal varhan. Samotný nástroj je z roku 1915. Varhany fungovaly až do roku 1990, kdy kvůli velmi špatnému technickému stavu musely na 25 let utichnout.

Znovu se rozezněly před lety na Vánoce po náročné alespoň částečné opravě za bezmála 400 tisíc korun, na které se polovinou podílelo město Bílina. Stále však nemohou sloužit jako hudební nástroj a být využity například pro koncerty pro širokou veřejnost. Proto, aby se varhany staly plně funkční, je potřeba sehnat ještě dalších 400 tisíc korun.

Pracovníci Správy železniční dopravní cesty začali opravovat podchod pod kolejemi na Kyselce.
Podchod plný nečistot se dočkal opravy

„Budeme se tedy kromě zmíněného třicetitisícového daru snažit podpořit rekonstrukci varhan ještě další podporou," uvedl Luděk Steklý za AGC.

Pro Bílinu jsou varhany v kostele, stejně tak jako celý svatostánek sv. Petra a Pavla, součástí historie.

„Zachovat je pro další generace je důležité," říká starosta města Oldřich Bubeníček.

DLOUHÁ LÉTA ZÁCHRANY

Na záchraně hudebního nástroje v arciděkanském kostele se před lety po svém příchodu do Bíliny začal aktivně podílet zdejší farář Martin Saj. O záchranu se snažili po revoluci i sudetští Němci, ale jejich sbírka nestačila.

Aby se v kostele mohlo hrát, pořídili z vybraných peněz farnosti alespoň elektronické. Umístěny byly do prostoru presbytáře, kde by správně neměly co dělat. Jiné vhodné místo ale nebylo. Své o tom ví z vyprávění stávající farář.

„Když je moji předchůdci po přivezení do kostela instalovali, nevešly se kvůli velkým rozměrům ani na první kůr. Dali je tedy do prostoru kostela. Jenže varhaník neviděl na faráře a přál si proto, aby byly umístěny v presbytáři," popisoval redaktorům Deníku před lety Martin Saj s poznámkou, že tato část kostela je jinak vyhrazená pouze kněžím a ministrantům.

Helena Hlušičková a její hrnky.
Ztřeštěné či dětské příběhy se mohou stát také inspirací

Martin Saj přišel do Bíliny v roce 2011 z Polska a opravu nefunkčního klasického nástroje z roku 1802 si zadal jako úkol číslo jedna hned po své první prohlídce kostela. Zatímco skříň varhan byla vyrobena pravděpodobně v roce 1802, píšťaly pražské firmy Schiffer pochází z roku 1915.

Od jejich instalace ale dlouhá léta do údržby nikdo neinvestoval. Částečnou údržbou a opravou prošly varhany v roce 2012, jak již bylo zmíněno. Kdy by se mohl naplno rozeznít historicky cenný nástroj v bílinském kostele sv. Petra a Pavla, to je zatím bez konkrétní odpovědi. Rozhodující jsou peníze a snaha o dokončení kompletní rekonstrukce. Je ale vidět, že v Bílině pro to určitá vůle existuje.

NĚCO Z HISTORIE

První zmínku o bílinském kostelu sv. Petra a Pavla nalezli historikové již v Kosmově kronice z roku 1125. Současná stavba nedaleko Mírového náměstí vznikla až koncem 14. století a navíc byla výrazně přetvořena po požáru v roce 1568. Pozdně gotická trojlodní bazilika má pětiboce uzavřený presbytář a hranolovou věž v severozápadním nároží hlavní lodi.

Poslední větší úpravy proběhly na kostele mezi lety 1870 až ¬72. Zařízení kostela je směsicí mnoha stylů od baroka přes klasicismus až po různé pseudoslohy konce 19. století. Staršího data je kamenná křtitelnice a vzácné epitafy uvnitř i vně presbytáře.

Přejezd kolejí v Teplické ulici v Krupce zarůstá. Technický stav je žalostný.
Přejezd v Krupce je upravený. Signalizaci nechali nefunkční