Fanouškovské publikum koncem července roku 2004 sledovalo finále fotbalového mistrovství světa. Tehdy se v ochozech stadionu nacházelo přes deset tisíc komparsistů.
O zlaté medaile se rvaly týmy z Francie a Číny. Po trávníku nepobíhali hráči zvučných jmen, jak bývá zvykem,
ale jejich následníci byli nadějní fotbalisté z krajských přeborů.
„Když si na všechno kolem toho vzpomenu, tak mě ještě dneska mrazí v zádech, že jsem vydržel ve třicítkách sedět dvanáct hodin na stadionu. Aby toho nebylo málo, tak z původně tří natáčecích dnů zbyly jenom dva. Štáb byl o kousek rychlejší, než si dříve představoval. Někteří lidi pěkně nadávali, jakmile se dozvěděli takovou novinu,“ popisuje Jan Brause z Mostu.
Mezi hostujícími celebritami zazářili například americký komik Steve Martin, světoznámá zpěvačka Beyonce Knowlesová či francouzský herec Jean Reno.
Za tři roky od odjezdu francouzského štábu, se u Ústí nad Labem rozsvítily filmařské reflektory a pojízdné kamery. Na přelomu minulého dubna a května se rozjelo natáčení příběhů Letopisy Narnie: Princ Kaspian.

Podle Filipa Beneše, nastaly v některých chvílích situace, kdy komparsisté dostávali trochu do těla. „Točilo se za každého počasí. Za čas si člověk rychle zvykl. V kostýmech, které jsme při určitých záběrech nosili, bylo někdy neskutečné vedro. Ale dalo se to vydržet,“ zapátral v paměti Beneš.
Stovky šťastlivců prožili se štábem z Velké Británie přes tři měsíce. Převážná většina zúčastněných hrála
válečné bojovníky. „Někdo, kdo byl hodně dobrý, tak odjel na natáčení do Slovinska,“ doplnil Beneš.
Zhruba šest set „vyvolených“ adeptů ze severních Čech může být přitom, když se v září spustí na Teplicku filmové klapky německého filmu Jindřich IV.

Půjde o přepracovaný životopis francouzského krále.
Během tohoto týdne odstartují na čtyřech místech konkurzy do avizovaného filmu o Jindřichovi IV. Jako první přijde na řadu ve středu 6.srpna od 13 do 18 hodin ústecký Dům kultury. O den později se vrhne castingová agentura Extrafilm do Teplic a Bíliny. Výběr nadějných herců začne nejprve v teplickém hotelu Prince de Ligne,
a to od 10 do 13 hodin. Odpolední část bude následovat v Městském divadle v Bílině od 15 do 18 hodin.
Poslední kolo náborů ukončí 8.srpna Most.

Jak prozradil v minulých dnech Jiří Hrstka z agentury Extrafilm, tak uchazeč si s sebou na casting nemusí nic brát. „Lidi pouze vyplní formulář a nechají se vyfotit. Celý proces bude trvat necelých třicet minut. Posléze jim budeme volat, podle toho, na kterou roli jsme si je vybrali,“ uvedl Hrstka.
Nejvíce natáčecích dnů stráví kompars na zámku v Duchcově. Dalším „filmařským hnízdečkem“ budou lokace u nedaleké Bíliny, kde se začnou snímat bitevní scény. Filmaři z Německa si do třetice z Ústeckého kraje vybrali kostel na Výsluní. Pořádající agentura se zavázala, jako tomu bylo v případě druhého dílu Letopisů Narnie, že se postará o dopravu.

Před začátkem a po skončení natáčecího dnu bude zajištěn odvoz tam a zpět. Na filmové zájemce čeká 2 až 8 filmových dnů. Německý film o životě Jindřicha IV. uvidí diváci zhruba za rok v kinech. Na televizních obrazovkách poběží snímek v rozšířené dvoudílné verzi.


Pamatujete si dějepisu, kdo to byl Jindřich IV.? Tady je malá nápověda:

Kdo odhaduje, že šlo o prvního francouzského krále z dynastie Bourbonů, tak má pravdu,
ale pojďme pěkně od začátku.
Na zámku Pau v Navaře se 13.listopadu 1553 narodil Janě III. d´ Albert (královně Navarry) syn, který dostal jméno Jindřich IV. V pozdějších letech je známější též jako Jindřich IV. Navarrský. Otcem malého neviňátka se stal Antonie de Bourbon, vévoda de Vendôme. Jindřich IV. své dětství prožil v hugenotském prostředí. Když mu bylo šestnáct, tak se ujal vlády hugenotů. V roce 1572 si Jindřich IV. Navarrský vzal za manželku Markétu z Alois. Šlo o dceru francouzského krále Jindřicha II. Místo toho, aby si svatebčané užívali „společný“ život, tak se vyústily nepřátelské spory mezi katolíky a protestanty (hugenoty). Svatba a následné události vstoupily do dějin pod označením Bartolomějská noc. Nenávist etablovala, když se královská rodina Valois hlásila ke katolictví. Jindřichovi IV. nezbývalo nic jiného, než přistoupit ke katolicismu. Nakonec byl zadržen na francouzském dvoře. V průběhu roku 1576 uprchl, nadále válčil v čele hugenotů ve Francii. O osm let se stal nástupcem francouzského trůnu. Pomohl k tomu salický zákon. Proti tomu vzdorovali především Fuksové (Katolická liga) a Španělsko, bojoval proti Fuksům. Roku 1589 porazil vojska Katolické ligy u Arque-la-Bataille. Ještě tentýž rok získal titul francouzského krále. Čtyři roky od titulu přistoupil katolicismu. Korunovace a uznání katolickou Paříží proběhla
o rok později. Svým jednáním se prosadil o náboženskou toleranci. Ve svých čtyřiceti pěti letech vydal Nantský edikt. Do ostrého konfliktu s habsburskou politikou se dostal během roku 1609. O rok později byl zavražděn Jindřich IV. katolickým fanatikem Francoisem Ravaillacem. Trůn obsadil jeho syn Ludvík XIII, jenž upevňoval absolutistickou královskou moc, a snažil se omezit moc Habsburků v Evropě.

Autor: Martin Tóth