V roce 1999 keři a stromy zarostlý vstup do skály ještě zakrývaly rezavé mříže. Kdo jel okolo po silnici na Komáří vížku, historicky významného místa si ani nevšiml. O rok později tu vedení Krupky stříhalo pásku, když otvíralo jednu ze svých stěžejních hornických památek. Řeč je o štole Starý Martin, která společně s dalšími místy v oblasti Krušných hor svým historickým významem pomohla městu Krupka k zápisu do UNESCO.

Podle starosty Zdeňka Matouše to je ocenění 20 let proměn města. „Obnovujeme postupně památky hornictví pro další generace. Statut kulturního dědictví je pro nás signálem, že to děláme dobře, ale zároveň velkým závazkem do budoucna, že se o historii města budeme starat nadále,“ komentoval čelní představitel Krupky zápis do UNESCO.

Právě historická část města, společně se středověkým hradem, gotickými kostely, měšťanskými domy v Hornické ulici, štolou Starý Martin a také pinkami v okolních lesích tvoří nově kulturní dědictví v rámci oceněného Krušnohoří. Krupka zápisem do světové mapy památek zároveň dostala turistický doping. Podle zkušeností z již dříve zapsaných míst se uvedením do UNESCO automaticky zvedá o čtvrtinu návštěvnost. To ale také představuje velký závazek na udržování hornických děl a staveb.

„A to je pro nás nyní prioritou. Udržovat to, díky čemuž se Krupka na seznam světových památek dostala. Samozřejmě v druhé linii přichází podpora cestovního ruchu. Musíme připravit infrastrukturu, včetně vybudování parkovišť a podpory marketinku,“ zmínil Rostislav Kadlec z krupské radnice. Na marketingu, který souvisí s novodobou propagací města, už v Krupce začali pracovat. Připravuje se nová vizuální identita, s čímž souvisí nový grafický znak charakterizující Krupku, v návaznosti na původní historický městský erb.

Zdůvodnění výjimečné světové hodnoty Krupky je podloženo unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí, které dokumentují způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století. Patří k nim například velká pinka v oblasti na Komáří vížky. Propadlina naznačuje místo, pod kterým vedly šachty pro těžbu rudy cínu. Nachází se severně od vrcholu kopce. Svou hloubkou a rozsahem patří mezi největší pinky v Česku. Od roku 2014 je chráněna jako kulturní památka. Obtížně přístupné členité dno se nachází v hloubce 75 metrů.

O zapsání Krupky jako součásti regionu Krušnohoří na světový seznam památek rozhodl 6. července výbor světového dědictví na zasedání v Baku. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a 5 v českém Krušnohoří. Českou část kromě hornické krajiny Krupka reprezentují Jáchymov, Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, a Mědník. Společně tyto komponenty dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě.