Proti účastníkům akce přímo u sochy vystoupila zhruba dvacítka odpůrců, kteří skandovali hesla jako "vrazi" či "oběti komunismu." Vedl je aktivista a badatel Jiří Cihlář, který je zároveň členem Nadačního fondu Milana Paumera bojujícího proti totalitním režimům. „Něco takového, jako je tato socha, do veřejného prostoru vůbec nepatří. Je to hanba, co tady předvádějí. Obludnost, která byla odhalena, je urážkou téměř tří stovek zastřelených obětí a dalších desítek lidí zmrzačených na českých hranicích právě těmito příslušníky pohraniční stráže. Celý tento ansámbl je politicky přikrytý Komunistickou stranou Čech a Moravy, dokonce mají sídlo ve stejné budově. Je to ostuda, hanba a urážka těch mrtvých, kteří nechtěli nic jiného než beze zbraně odejít z tehdejšího Československa," komentoval.

Se vztyčením sochy nesouhlasí ani Martin Ryba z Teplic, který se rovněž připojil v sobotu na Cínovci k táboru odpůrců. „Především ta socha vypadá podivně. Nevím, koho si mám pod ní představit. A hlavně, něco takového, co jakkoliv připomíná dřívější komunistický režim, nemá přeci na veřejnosti co dělat,“ komentoval zástupce teplického Junáku. V ruce během akce na Cínovci držel transparent s nápisem: „Proč jste nám zabili bratry?“

Slavnostní odhalení sochy se snažila přímo u památníku narušit také parta motorkářů, kteří během proslovů představitelů Klubu českého pohraničí vytáčeli motory svých strojů do vysokých otáček. K žádnému fyzickému napadení během akce nedošlo. Policie zasahovat nemusela. „Pro nás je důležité, že dnešní akce proběhla bez větších incidentů. Aktivity ze strany odpůrců jsme čekali. Cením si toho, že nedošlo k fyzickému násilí nebo k nějakému zranění,“ okomentoval situaci 1. místopředseda národní rady KČP Jaroslav Hudec.

Na dotaz novinářů, jak by reagoval na připomínky odpůrců, kteří upozorňovali na řadu lidí zabitých na hranicích při útěku z tehdejšího Československa, Hudec odpověděl: „Platil v té době takový zákon. Kdo ho porušil, dopustil se trestné činnosti. Bylo jednoznačně stanoveno, co bude následovat. Ti, kdo tento zákon porušili, nerespektovali československou zákonnost a samozřejmě přišli k újmě,“ uvedl.

Socha stojí jen několik desítek metrů od silnice, která vede z Cínovce do německého Geisingu. Už léta zde je pamětní kámen s nápisem „Památce padlým ochráncům československých státních hranic“. Záměr vztyčit právě u něj sochu pohraničníka se psem oznámil spolek na svém webu už vloni v létě. Dílo mělo být kopií sochy akademického sochaře Jana Hány s názvem Na stráži míru, která oslavuje ochránce československých hranic a od roku 1955 stála v Gottwaldových (dnes Městských) sadech v Chebu. Nakonec má spolek pouze jako napodobeninu sochu z pískovce, která údajně vyšla organizaci na 150 tisíc korun. Uhradit ji měli příznivci klubu z členských příspěvků a darů.

Proti instalování sochy pohraničníka se psem se už v minulém týdnu vyjádřili politici ze sdružení Spojenci pro kraj. „Zabíjení vlastních občanů na československé hranici dává tenhle bizarní spolek ke cti tehdejším pohraničníkům. Takový pokroucený výklad dějin do dnešní doby nepatří,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu a cestovní ruch Jiří Řehák. Poukazuje na to, že ministerstvo vnitra Klub českého pohraničí řadí mezi extrémistické organizace a jejími aktivitami se zabývá i civilní kontrarozvědka.

Klub českého pohraničí je spolek bývalých pohraničníků. Nostalgicky vzpomínají na časy, kdy Československo mělo hranice obehnáno ostnatými dráty, a právě tuto mez bránili s nasazením života lidé se psy a samopaly v ruce. Před 70 lety vypracoval komunistický režim zákon o ochraně státních hranic. Na jeho základě vznikaly jednotky Pohraniční stráže, chránící území postupně vznikající, takzvané železné opony.

Postava člověka se zbraní v ruce, kterému u nohy sedí věrný čtyřnohý psí přítel, je pro spolek bývalých pohraničníků symbolikou jejich dřívější práce.