Kde jinde se můžete potkat  s králem a královnou, Asterixem a Obelixem, lovit ryby s vodníkem, malovat si s čarodějnicí, popovídat si s čertem nebo se vyfotit s Karkulkou a vlkem. Děti u vstupu dostaly kartičky, podle kterých v areálu hradu hledaly pohádkové postavy a plnily úkoly, které si na ně přichystaly.

Skákaly v pytli, malovaly, přetahovaly se lanem, lovily ryby, trefovaly se míčkem šaškovi do pusy a také skákaly panáka. „Líbil se mi Emanuel a Karkulka a s maminkou jsme si namalovaly polštářek,“ řekla nám šestiletá Klárka, na kterou její maminka prozradila, že ale do pekla k hrozivě vyhlížejícímu Luciferovi jí nikdo nedostal. 

Nádvořím hradu, kde nechyběly stánky s občerstvením a sladkostmi pro děti, zněly písničky, střídala se divadelní představení s vystoupením kouzelníka a loutkami. Kdo chtěl, mohl se povozit na koni nebo si nechat namalovat nějaký pěkný obrázek na obličej, aby bylo večer doma co smývat.

Po setmění už totiž hrad Doubravka nepatřil dětem. Pohádkové bytosti vystřídala strašidla a hrůzné postavy a na dospěláky čekala stezka odvahy.