Braunův Morový sloup v pátek oslavil kulaté výročí. Regionální muzeum u této příležitosti připravilo výstavu, která na významný architektonický prvek poukazuje.

„Chodím kolem něj poměrně často. Nikdy jsem si ale nevšimla, kolik je něm vlastně soch,“ říkala v pátek dopoledne žena, která se psem na řemínku procházela přes Zámecké náměstí. Nevěděla ani, od koho dílo pochází. „Je to ostuda. Hned jak přijdu domů, tak se podívám na internet, abych se o sloupu něco dozvěděla,“ sypala si popel na hlavu žena ve středním věku.

V případě sloupu Nejsvětější Trojice na Zámeckém náměstí v Teplicích jde přitom o unikátní monument, který si pozornost určitě zaslouží. Většina ho zná spíše pod označením Morový sloup, symbolizovat má totiž poděkování za odvrácení morové rány od Teplic v roce 1713. „Patří mezi několik málo morových sloupů v České republice, jejichž autorem je nejvýznačnější barokní sochař a řezbář činný v Čechách Matyáš Bernard Braun. Pro svou výšku více než 20 metrů a také mohutné architektonické jádro s bohatou sochařskou výzdobou je jedinečným a monumentálním barokním dílem a také největší statuí Braunovy dílny,“ připomíná ředitel Regionálního muzea v Teplicích Radek Spála.

Výstava k výročí

Kdo by se o tomto monumentu chtěl dozvědět více zajímavostí, může až do listopadu zavítat právě do prostor teplického zámku, kde muzeum sídlí. V pátek tu začala výstava, která Morový sloup a jeho výročí připomíná.

Datum otevření výstavy muzeum symbolicky vztáhlo ke dni podpisu smlouvy mezi zadavatelem a majitelem teplického panství Františkem Karlem Clary-Aldringenem a sochařem Matyášem Bernardem Braunem, k čemuž došlo 12. dubna 1717. Návštěvníci mají na výstavě možnost vidět řadu věcí, které jsou s historií teplické památky spojené. „Na výstavě představujeme unikátní model sloupu z konce 19. století, k vidění je vrcholová partie sloupu sejmutá při restaurování památky v roce 2000, kresby a grafiky zobrazující pohled na Zámecké náměstí s morovým sloupem i další zajímavé exponáty,“ láká k prohlídce muzejník Radek Spála. Výstava má poutavou interaktivní formu, jejímž smyslem je podle Spály přiblížit jedinečné barokní dílo nejmladším generacím. Proto je k ní připraven také vzdělávací materiál.

Na výtvarné podobě výstavy i doprovodných dokumentačních i vzdělávacích materiálů se podílely mladé designérky Stázka Rainischová a Johana Hnízdilová, studentky ateliéru Grafický design II Fakulty umění a designu UJEP. Velmi zajímavý vizuální doplněk výstavy pak muzeum zpracovává ve spolupráci s neziskovou organizací Hroší kůže.

Výstava v Malovaném sále teplického zámku bude otevřena od úterý do pátku od 12 do 17 hodin a o víkendech či svátcích od 10 do 12 a od 13 do 17 hodin. Aktuální doprovodný program k výstavě bude průběžně představován na webových stránkách teplického muzea a města Teplice.