Vypadal jako přerostlá chlupatá kočka. Lebedil si na střeše garáže jednoho rodinného domku ve Starých Proseticích. Majitelka domu z toho byla překvapená. S žádostí o pomoc se obrátila na městskou policii.

„Zavolala nám paní, abychom si přijeli pro mývala, kterého má na svém pozemku,“ informoval Dominik Hess z teplického útulku pro opuštěná zvířata. Pro nevšední zvíře si přijela odchytová služba teplických strážníků. Po několika dnech v přechodném bydlišti v útulku skončil v zoologické zahradě v Ústí. 

NEVÍTANÝ HOST

Vidět mývala ve volné přírodě není příliš obvyklé. Ještě před pár lety ho bylo kvůli jeho plaché povaze těžké spatřit i ve výbězích zoologických zahrad. V poslední době se ale stává nevítaným hostem kurníků a zahrad. Do české přírody ale nepatří, navíc působí škody na hospodářských zvířatech.

„Je to neposedné a nebezpečné zvíře. Paní se zachovala dobře, když nás k němu přivolala a nesnažila se s ním manipulovat sama,“ říká Dominik Hess z teplického útulku. 

Jde o mývala severního, který se v poslední době začal objevovat v Krušných horách na severu Čech. Podle údajů Agentury ochrany přírody se vyskytuje především kolem Klášterce nad Ohří, Doupova, Perštejna a dále směrem ke Karlovarskému kraji. Narazit na něj ale můžete i poblíž obce Hora Svatého Šebestiána. A nyní také na Teplicku. 

Vyhledává především na vodu bohaté lokality. „Mýval sice není vodní šelmou, ale jeho život je s vodním prostředím neodmyslitelně spjatý,“ vysvětluje zoolog z Agentury ochrany přírody Vít Tejrovský. „U vody má zajištěný dostatek potravy, jako je hmyz, korýši a další vodní živočichové,“ popisuje zoolog.

ŘÁDÍ I UPROSTŘED MĚSTA

Mývalové ale začali být v jídelníčku mnohem vybíravější a páchají škody v menších hospodářstvích. V Klášterci dokonce neváhají řádit ani uvnitř města. „Do rána mi něco vybílilo kurník, po třech slepicích mi zůstaly akorát hlavy,“ popisuje své setkání s tímto zvířetem Miroslav Ouzký.

Odkud připutoval právě na střechu garáže rodinného domu do Starých Prosetic, což je část Teplic, není jasné. Neví to ani majitelka domu, která chce zůstat v anonymitě. V teplickém útulku se mýval ohřál pouze několik dnů. Nakonec si ho vzala do svých výběhů ústecká ZOO. „Ale nikdo ho nejdříve nechtěl,“ postěžoval si Dominik Hess, který se stará o zvířata v teplickém útulku. 

Lidé už mnohokrát načapali původem americkou šelmu vyjídat na svých zahradách psí misky nebo byli svědky toho, jak se zvíře potlouká kolem popelnice a přiživuje se zbytky. Podle zoologa Víta Tejrovského umí být mýval pro chovatele opravdu velmi nepříjemný soupeř. „Je velice vynalézavý a chytrý. Na domácí drůbež opravdu útočí a rád. Navíc leckterý i zavřený kurník otevře,“ popisuje chování šelmy zoolog. 

„Mýval není původní druh, pochází z Ameriky. K nám se dostal z východního Německa, kam ho bývalý režim nasadil v ambici mít v přírodě vlastní kožešinová zvířata a být v této produkci soběstační, což se ukázalo jako hloupý nápad,“ vypráví Tejrovský. „Rychle se tam rozmnožil a dnes působí opravdu veliké škody, jsou jich tam tisíce,“ pokračuje zoolog.

Podobná situace by se mohla stát i u nás. „Nemá tady predátora. Ideální by proto bylo dostat ho z české krajiny úplně pryč,“ doplňuje Tejrovský. S tím by nakonec mohli pomoci nejen vojáci a myslivci, ale i další nováček (nebo spíše navrátilec) v krušnohorské krajině. A to vlk. „Jsou to vzájemní konkurenti a vlci by mohli mývala vytlačit,“ uzavírá znalec velkých šelem Miroslav Kutal z Hnutí Duha.

Na Teplicku lidé mývala v minulých dnech viděli poprvé. 

Mýval severní Medvídkovitá šelma - je velký asi 41 až 72 centimetrů a váží v rozmezí 3,6 až 9 kilogramů. Je porostlý hustou, šedou srstí, mezi jeho charakteristické znaky patří výrazná černá obličejová maska a tmavě pruhovaný ocas. Patří mezi všežravce a obvykle je aktivní v noci; jeho strava je z 40 % tvořena bezobratlými, 33 % zaujímá rostlinná složka a zbývajících 27 % obratlovci.