Dómská farnost zapůjčila na výstavu tři obrazy z cyklu šesti obrazů, které Karel Škréta namaloval pro katedrálu: hlavní oltářní obraz „Ukamenování sv. Štěpána“ a dva obrazy z bočních oltářů – „Sv. Petr a Pavel“ a „Smrt sv. Václava“.

Průzkum litoměřických pláten Karla Škréty odhalil nové skutečnosti, navíc potvrdil, že obrazy jsou skutečně dílem tohoto významného umělce, zakladatele barokního malířství v Čechách.

Monumentální Ukamenování sv. Štěpána z hlavního oltáře patří k nejrozměrnějším umělcovým plátnům vůbec. Restaurátorský průzkum, který prováděli akademičtí malíři a restaurátoři Petr Bareš a Jiří Brodský, zjistil na díle dvě vrstvy celkových přemaleb, které hrubě deformovaly původní autorskou malbu. „Současně se potvrdilo, že malba pochází v rozhodujících partiích ze Škrétovy ruky. Malíř ve znázornění dramatické novozákonní scény navázal na celou řadu vzorů jak italských (Lodovico Cigoli), tak severských (Rubens). Osobnost objednavatele díla, biskupa Schleinitze, připomíná na obraze zástava s jeho znakem.

Dochovalo se i původní modello, zmenšená verze celé kompozice, která pravděpodobně předcházela uzavření smlouvy (dnes je v Severočeském muzeu v Liberci),“ uvedl Vít Vlnas, ředitel Sbírky starého umění Národní galerie Praha.

Obraz Sv. Petr a Pavel z bočního oltáře v minulosti utrpěl rozsáhlým necitlivým čištěním, jak prokázal restaurátorský průzkum Evy Kolmanové. „Přitom jde rovněž o autentické Škrétovo dílo, v kompozici vycházející ze slavné Raffaelovy fresky Škola aténská ve Vatikánu. Také zde je erbem připomenuta osobnost biskupa Schleinitze, se kterým se Škréta nepochybně znal již dříve a navrhoval pro něj i rytiny do jeho latinských básnických knih. Třetí zkoumané dílo, Smrt sv. Václava, dramatický noční výjev s umělým osvětlením, je bohužel dnes již torzem původního, bezpochyby mistrovského Škrétova výkonu (průzkum David Frank).

Necitlivé zásahy v minulosti měly za následek rozsáhlé úbytky barevné vrstvy, takže modelaci ve figurálních složkách kompozice je třeba považovat za nenahraditelně ztracenou,“ poukázali Vít Vlnas a kurátorka výstavy Lenka Stolárová.

K restaurování obrazů došlo ve zhruba ročním předstihu před vernisáží. Hlavní oltářní obraz Ukamenování sv. Štěpána a dva Škrétovy obrazy z bočních oltářů sv. apoštolů Petra a Pavla a sv. Václava byly z katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích převezeny do restaurátorských dílen v listopadu 2009. Na místě hlavního oltářního obrazu byla instalována jeho fotokopie na plátně a v obou bočních oltářích byla natažena jednobarevná plátna.

Soubor oltářních pláten v litoměřické katedrále představuje nejrozsáhlejší zakázku, kterou kdy škrétovský ateliér dodal mimo Prahu. V českém prostředí nebylo v té době obvyklé, aby se výzdoba všech oltářů nově postaveného kostela zadávala jedinému umělci. Tato skutečnost svědčí o vysoké prestiži Karla Škréty, stejně jako o důvěře, jíž se malíř těšil u objednavatele obrazů, prvního litoměřického biskupa Maxmiliána Rudolfa Schleinitze.

„Považuji za důležité, že Škrétova plátna z naší katedrály vešla díky této výstavě do povědomí lidí. Samozřejmě, že umělecká veřejnost tyto obrazy zná, ale je dobré, že se s nimi seznámila také široká veřejnost včetně zahraničních návštěvníků. Domnívám se proto, že tato výstava měla dopad i za hranicemi naší republiky. Jsme šťastni nejen za to, že byly obrazy na veřejnosti prezentovány, ale také za to, že byly restaurovány. Děkujeme Národní galerii v Praze, která výstavu pořádala a která nám tím pomohla,“ řekl probošt Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích a dómský farář J. M. Jiří Hladík OCr.

Výstava „Karel Škréta (1610 - 1674): Doba a dílo“ byla pořádána u příležitosti 400. výročí malířova narození. Probíhala v Jízdárně Pražského hradu a ve Valdštejnské jízdárně na Malé Straně od listopadu roku 2010 do dubna 2011. Hlavní oltářní obraz z litoměřické katedrály (výška téměř pět metrů a šířka více než tři metry) se během této doby stal dominantou Jízdárny Pražského hradu. Výstavu připravila Národní galerie v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu a Arcibiskupstvím pražským.
Litoměřická diecéze byla na výstavě zastoupena celkem šesti obrazy. Čtyři z nich byly dílem Karla Škréty, autorem pátého obrazu byl Antonín Stevens a šestého Tobias Pock. Tři Škrétova plátna pocházela z katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích, čtvrtý Škrétův obraz - Sv. Matouš s andělem - původně pochází z kostela sv. Matouše z Křešic u Litoměřic (jinak je vystaven v diecézním muzeu v Litoměřicích). Pátý obraz - Sv. Norbert při adoraci - autora Antonína Stevense byl zapůjčen z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Žatci. Všechna tato plátna byla před vystavením restaurována. Šestý obraz - Svatá Kateřina - autora Tobiase Pocka byl původně umístěn v kostele sv. Ludmily v Litoměřicích (nyní v depozitáři SGVU Litoměřice).

Jana Michálková