Výstava přiblíží návštěvníkům skutečné poklady z díla Jiřího Trnky, včetně exponátů, které nebyly doposud nikdy vystaveny.

Většina exponátů jsou přitom původní originály, tedy díla, která vznikla přímo rukou Jiřího Trnky nebo za jeho autorského dohledu. Kolekce nabízí na padesát filmových loutek z filmů Špalíček, Staré pověsti české, Ruka, Sen noci svatojánské, Árie prérie, Bajaja, Osudy dobrého vojáka Švejka a dalších snímků.

Nám dělal včera průvodce po výstavě jeden z jejích autorů, animátor Milan Svatoš.

Společně jsme si prohlédli originální technické scénáře, často ručně psané, skicy a pracovní verze scénářů k filmům Bajaja, Kybernetická babička, Ruka nebo Staré pověsti české. „Připravit výstavu nás stálo velké úsilí, většina loutek a exponátů jsou ze soukromých sbírek a jsou tu skutečné unikáty. Scénáře si Trnka sám maloval a vidíte tu i ručně psané notové záznamy Václava Trojana, se kterým Trnka spolupracoval na hudební složce filmu. Vidíte ukázky z jeho prvního filmu Zvířátka a Petrovští z roku 1945 i první loutkový film Špalíček z roku 1947, na kterém spolupracoval se Skupou. O rok později natočil Jiří Trnka první celovečerní film Zlatý slavík, pak následoval Bajaja. Točil v té době jeden film za druhým a všechny byly dobré,“ popisoval nám ukázky z Trnkovy tvorby Milan Svatoš.

Výstava tak návštěvníkům představí nejen jedinečná umělecká díla, ale také způsob, kterým Jiří Trnka pracoval a tvořil. „Bajaja se točil na hořlavý film a ve střižně propukl požár. Vidíte, že torza scénáře jsou ještě ohořelá,“ ukázal nám náš průvodce další z „pokladů“, které se podařilo, stejně jako Trnkou malovanou oponu, dochovat do současnosti.

Bajajové jsou na výstavě hned tři. Dva jsou signované kopie, které Trnka používal jako dárky. Také šašek, jehož originální loutku si v Teplicích můžete prohlédnout, byl velmi populární figurkou. Svého času byly jeho kopie používány jako hlavní cena filmového festivalu v Budějovicích. Prohlédnout si můžete i loutky ze Starých pověstí českých, na kterých musíte obdivovat detailní propracování každé postavičky.

„Koncem 60. let se objevil nový materiál pěnový latex, který Trnka použil na Sen noci svatojánské. Bohužel tento materiál se po letech rozpadá, takže originály se nezachovaly,“ vysvětlil nám Milan Svatoš, který o loutkách dokáže velmi zajímavě vyprávět. Prohlídku jsme zakončili u ukázky největšího a současně posledního filmu Ruka, který Trnka natočil v roce 1965. Film byl úžasně slavný, dostal řadu cen, ale poté skončil na léta v trezoru.

Kolekci originálních děl Jiřího Trnky doplňuje také rozsáhlá sbírka fotografií, která mapuje jak samotné animované filmy Jiřího Trnky, tak také práci plzeňského mistra v ateliéru nebo okamžiky z osobního a tvůrčího života.

Všechny exponáty pořadatelé nově zrestaurovali a vyčistili přímo pro účely této výstavy. Na restaurátorských pracích se podíleli bývalí členové týmu Studia Jiřího Trnky a přední čeští restaurátoři. Kurátorkou výstavy je Michaela Mertová z Národního filmového archivu, přední česká odbornice na dílo Jiřího Trnky.

Zrestaurovaná kolekce loutek Jiřího Trnky bude po skončení výstavy uložena opět v rodinných archivech. Výstava „Filmový básník Jiří Trnka“ bude v Jízdárně zámku v Teplicích k vidění do 14.května. (ot)