Kliknutím zvětšíte„Už přijel,“ je slyšet z několika stran a i pan školník v modrém plášti si pro jistotu uhladí knír a smekne stylovou čepici na uvítanou.
KNÍŽKU O BOŘISLAVI KLAUS POCHVÁLIL
Návštěva bývalého prezidenta Václava Klause je velkou událostí nejen pro základní školu, kterou přijel první školní den navštívit, ale i pro obec Žalany, mající něco málo přes 500 obyvatel.
Prezidenta v doprovodu členů jeho ochranky vítá před školou její ředitel Lukáš Šimon spolu se starosty Žalan a sousední Bořislavi.
Knížku o Bořislavi, kterou dostal od starosty Aleše Navary Václav Klaus se zájmem prolistoval, pochválil a pak už zamířil rovnou za těmi, pro které byl včerejší den obzvlášť slavnostní. Šestadvacet prvňáčků s paní učitelkou Alenou Tatíčkovou už návštěvu netrpělivě očekávalo. Stejně tak i rodiče a prarodiče, kteří si tuhle událost nemohli nechat ujít.
„Krásná doba, kdy děti ve školce už všechno umí, ale nemusí ještě psát úkoly, vám skončila,“ pobavil je Václav Klaus. „Přiznejte, kdo jste se do školy těšil,“ obrátil se na děti a když viděl, jak se zvedá les rukou, spokojeně konstatoval, že on se do školy také těšíval.
Dětem popřál, aby se jim ve škole líbilo, hodně se toho naučily a rozdal jim na památku hrnečky se svojí prezidentskou fotografií. Na oplátku dostal květiny a od paní učitelky perníkového koně.
„Pane řediteli, doufám, že je tu učíte rozumné věci a že ve škole nezrušíte matematiku,“ ujistil se ještě exprezident, než se s prvňáčky rozloučil. V nově opravené tělocvičně už ho čekaly starší děti, pro které zahájení školního roku spojené s besedou s Václavem Klausem byl zážitek, na který budou dlouho vzpomínat.
„Máte krásnou tělocvičnu, když si vzpomenu na to, v jaké tělocvičně jsme cvičili, když jsem chodil do školy já, ale i na to, v jakých jsem hrával košíkovou, nedá se to s tou vaší srovnávat,“ nešetřil prezident chválou.
„Něco už se nám povedlo opravit a něco ještě zbývá, aby byla škola perfektní,“ reagoval na to starosta Žalan Jindřich Mouka.
MIKROFON KOLOVAL TĚLOCVIČNOU
Děti měly připravené otázky a tak mikrofon koloval tělocvičnou a Václav Klaus odpovídal. „Jaké to bylo být prezident? Je to mimořádná čest, ale i odpovědnost a spousta práce. Prezident pozná spoustu věcí a řadu z nich může ovlivnit. Naši zemičku jsem přitom procestoval křížem krážem a uvědomil jsem si přitom, jak je krásná,“ odpověděl na otázku Patricii.
Děti zajímalo, co dělá takový prezident, jestli musí dělat i něco, co nechce a také jestli by si prezidentskou roli nechtěl ještě zopakovat.
„Říká se, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Byl jsem v nejvyšších politických funkcích dávno předtím, než jste se narodili. Pro mě to bylo nepřetržitých 25 let. Prezidentem jsem byl od roku 2003 do roku 2013 a zdálo se mi, že už je čas dělat něco jiného. Takže kandidovat znovu na prezidenta je něco, co v dnešní době neplánuji, i teď dělám spoustu užitečné práce. Ale v politice nikdy neříkej nikdy,“ usmál se Václav Klaus a kontrolními otázkami si hned ověřil, jestli děti vědí, na jak dlouho se u nás volí prezident a kolik volebních období po sobě může být ve funkci.
Žalanské školáky ale nezaskočil. Potěšili ho i tím, že se už od první třídy učí angličtinu. Ujistil je, že nejen matematice, ale i jazykům by se měli pořádně věnovat a nepodceňovat ani němčinu, která je v tomto kraji důležitá.
„Každý jazyk je moc dobrá věc a doporučuji to každému. Hodila se mi i ruština. Mohl jsem si tak povídat s ruským prezidentem a nepotřeboval jsem k tomu tlumočníka,“ uvedl jako příklad.
Na Filipovu otázku, v jaké zemi se mu nejvíc líbilo, ale odpovědět nedokázal. „Byl jsem asi v sedmdesáti zemích světa, nedá se jmenovat jedna. Někde se vám líbí příroda, někde stará historická města, jinde moderní architektura. Rád chodím po horách, takže mám rád země, kde jsou Alpy nebo Kordillery. Jet na čtrnáct dní k moři mě nikdy nelákalo. Pro mě je léto často příležitost jezdit na konference a tam přednášet. Teď jsem byl takhle na Sicilii, před tím v Řecku a v Itálii, takže tam jsem strávil při té příležitosti jeden den u moře.“
Otázkou zda počítal s tím, že bude prezidentem, děti Václava Klause pobavily. „Být prezidentem mě nenapadlo nikdy. Chtěl jsem být zeměměřičem, měl jsem rád matematiku. Pak mě začala těšit ekonomie a dodnes mě baví. Baví mě učit na vysoké škole, jezdit přednášet po celém světě. Takže můj sen byl stát se docentem a profesorem na vysoké škole. To prezidentování bylo tak trochu navíc,“ rozloučil se s dětmi v Žalanech Václav Klaus poté, co se jim na památku podepsal.
Na Teplicku se ale ještě zdržel. Čekalo ho setkání s primátorem Jaroslavem Kuberou, návštěva teplické průmyslovky a dubské porcelánky.
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
