„Je pravda, že na oči funguje jako magnet. A to je to vlastně jen trochu delší Škoda 105L,“ usmívá se jeden ze dvou majitelů a tvůrců bílé Škoda Limousine Jaroslav Valenta z Ústí nad Labem.

Slovo jen patří do obřích uvozovek. Za stopětkou jsou hodiny a hodiny práce: řezání, konstruování, lakování a taky papírování. „Nápad přišel v roce 2007 z rozhovoru u piva. Rozřezali jsme dvě škodovky, z první odřízli celou zadní část v místech před sloupky tak, aby zadní dveře zůstaly ve svých pozicích. Ze druhé jsme oddělili přední část až za sloupky. Pak stvořili kompletní konstrukci. Hlavní nosníky jsou v prazích a středovém tunelu. Podstatné bylo dát přední i zadní díl správně do osy, aby vozidlo nejezdilo našikmo,“ sdělil Jaroslav Valenta.
Na tuto plechovou krásku přišla řeč v hospodě. Napadlo mě, že bych se s ní mohl projet. Příležitost se vyskytla minulý víkend. Před časem jsem už limuzínou jel, ale byla to „Amerika“. Limuzínou Made in Česko jsem ještě nejel. „Všechno je originál. Jen střecha je potažená bílou koženkou, protože dokonale nalakovat tak velkou plochu by byl problém.“
Když jsem usedl vedle šoféra Jaroslava Valenty, tak na mě dýchla osmdesátá léta. Klasickou stopětku měl i můj děda. Měla zelenou barvu a dělala obří rachot. Zajímalo mě jak se bude řídit tento kousek. „Řídí se jako náklaďák. Do zatáček si musíte trochu více najíždět. Jinak je to stejné jako u každého jiného osobáku,“ pronesl Valenta.

Kabina řidiče zůstala původní. Od pasažérů ji odděluje elektricky stahovatelné okno. Prostor za kabinkou je vskutku kolosální. Vpravo a v čele jsou sedačky a vlevo je modře osvětlený bar i s malou ledničkou. Elegantní pult i podlaha jsou laděné do mahagonu. Efekt zvyšuje stropní zrcadlo i sloupky potažené černou koženkou. Sedačky jsou přečalouněné, ale pravé škodovácké. Okna jsou kouřová a doplněná bílým podsvícením.
„Snažili jsme se o co nejvěrnější zachování původního rázu „stopětky“. Novějších je jen pár věcí, jako chromované doplňky ze škody 120 GLS,“ popisuje Valenta.

Vzadu se vyjímá nápis Limousine a vepředu velký znak s okřídleným šípem, zhotovený podle návrhu konkrétně pro tento automobil. Obojí z nerezové oceli.

„To je superauto!“ „Jak je dlouhý?“ „Mami, já se s ním chci projet!“ to jsou jen střípky reakcí lidí, které jsem slyšel, když jsem stál s jedním z majitelů (tím druhým je Martin Jinek) před bílou kráskou na čtyřech kolech.
„Největší problém jsme neměli ani tak s konstrukcí vozu, ale s papírováním. Auto muselo projít státní zkušebnou v Praze a absolvovat přestavbovou i státní technickou kontrolu. Na dopravním inspektorátu nám původně řekli, že nemáme šanci, ale ať to zkusíme. Technická kontrola vyšla až na čtvrtý pokus. Celý proces přihlášení trval dva roky!“ řekl s úžasem v hlase Valenta.

Ale co bylo to bylo…Teď má společně s Martinem Jinkem káru, která nenechá nikoho hladným. Je to vidět i na sociálních sítích například na Facebooku má Škoda Limousine velmi početný fanklub. Asi nikoho nepřekvapí, že takto vyparáděný vůz je ozdobou srazů automobilových nadšenců po celé republice. Často ji můžete vidět i v roli svatebního vozu případně jako zkrášlující prvek firemních akcí.

Více foto i technických parametrů najdete ZDE