Na své si přišli nejen milovníci lidové zábavy a pop music, ale i vysoké umělecké kvality.
Velmi důstojně a zároveň podnětně bylo oslaveno 140. výročí narození velkého světeckého rodáka, významného českého malíře Vojtěcha Preissiga. V šachetní vile dolu Lotte-Marie, jejíž věž majestátně ční nad silnicí mezi Světcem a Hostomicemi, se narodil dne 31. 7. 1873. V příštím roce uplyne dne 11. 6. 1944 sedmdesát let od Preissigovy tragické smrti v koncentračním táboře Dachau, a k překlenutí obou kulatých výročí obec slavnostně vyhlásila „Jubilejní rok Vojtěcha Preissiga".
Spravedlivé zhodnocení Preissigova díla se u nás sice kvůli jeho dlouhému pobytu v Americe poněkud pozdrželo, dnes už je však jasné, že spolu s Alfonsem Muchou patří ve svém oboru mezi absolutní špičku. Výčtem všech předností i výjimečností překvapila početné zájemce PhDr. Lucie Vlčková z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze na páteční přednášce, obohacené množstvím výmluvných diapozitivů. V kostce tím nastínila i obsah desítky kapitol připravovaného sborníku, kterým obec Světec, finančně podpořená Severočeskými doly, splatí do příštího června letitý dluh velkému rodákovi.
Jestliže je Vojtěch Preissig považován za „zakladatele české moderní grafiky", malíř Miroslav Houra se svým typickým výtvarným rukopisem patřil od 60. let 20. stol. mezi přední české grafiky naší současnosti. Narodil se dne 3. 8. 1933 v Krhanicích nad Sázavou, shodou okolností ve stejném týdnu, kdy Vojtěch Preissig ve Světci oslavil své šedesátiny a převzal čestné občanství této obce.
Miroslav Houra, který před 60 lety nastoupil na umístěnku na světeckou školu, považoval Preissigovu rodnou obec za své umělecké rodiště. Vytvořil zde velké množství kreseb i obrazů, z nichž mnohé věnoval obci, do níž se jako její druhý oficiální „čestný občan" velmi rád vracel.
Jubilejní výstava k jeho nedožitým osmdesátinám, jejíž součástí jsou i dvě desítky světeckých kreseb, které dosud nebyly vystaveny, potrvá až do půlky října. Byla otevřena bez vernisáže, ale přátelé a někdejší žáci Miroslava Houry se sejdou na její „dernisáži", jejíž termín bude včas ohlášen.
P. Koukal