„Když si vystojíte fronty na všechny soutěže, tak si pak můžete v kole štěstí vytočit nějakou odměnu,“ lákal hned u vchodu mladík oblečený do halloweenského kostýmu, přičemž ukazoval na krabici, kde byly malé kaktusy nebo třeba květinky.

Hned po pár krocích mezi regály bylo jasné, že muž v masce nelhal. U všech soutěží to bylo v sobotu na dlouhé čekání, což jen dokazovalo, že o tradiční dýňový den, který teplické zahradnictví v tento čas pořádá, byl velký zájem.

Vydlabat si svoji dýni přišla i pětiletá Maruška Šebíková z Teplic, která sem zavítala v doprovodu tatínka. „Dostali jsme to od maminky tak trochu příkazem. Chtěla doma uklidit a nemá ráda, když se jí tam pleteme,“ prozradil důvod návštěvy otec Radim.

I u vstupu do dílny ve venkovním stanu se muselo čekat. „Všechny nože a lžíce jsou vypůjčené. Pokud nemáte své nástroje, tak prosím chvilku vydržte, než ty naše někdo vrátí,“ omlouvala se žena u stolečku před dveřmi. „Zatím si můžete vybrat vzor, prostřednictvím kterého můžete dýni vtisknout nějaký výraz,“ ukazovala prstem na bílé papíry s různými černými obličeji sloužícími jako předlohy.

Davem návštěvníků se v sobotu odpoledne proplétala také rodina Svitáčkových. „Jsme z Ústí. Jezdíme sem každý rok. Po zkušenostech už máme vlastní nůž a rukavice. Děti si vždy odvezou dvě dýně, které nám pak se zapálenou svíčkou zdobí večerní zahrádku u domku,“ přiblížili.

„Na menší dýně vám postačí čajové svíčky, u větších použijte třeba hřbitovní svíce v plastovém obalu. Jelikož při hoření svící dochází k vysušování dýní, můžete je nahradit LED světýlky či lampičkami,“ radila žena u pokladny, když odcházející návštěvníci za vydlabané oranžové tykve platili.

Podle bývalé učitelky výtvarné výchovy Miluše Novákové se dýně nejčastěji vyřezávají, ale můžete použít i lepidlo a nalepit na ně třpytky nebo na ně něco namalovat. „Vyřezanou ji dlouho nenechávejte při pokojové teplotě, protože má tendenci plesnivět. Nejlepší je dát ji ven, kde už není takové teplo. Zapalte v nich svíčky a uvidíte, jak večer vyniknou právě vyřezané části,“ uvedla.

Původní domovinou dýní (tykví) je Dálný východ. Do Evropy se dostaly z Ameriky, kde je u indiánů objevil Kryštof Kolumbus. Naše babičky je při vaření využívaly často, ale pak z jídelníčků zmizely. Znovu naše kuchyně začaly dobývat až v posledních letech. V gastronomii totiž mají potenciál. Díky neutrální, ale lahodné chuti, se dají zpracovat na slano i na sladko. Dá se s nimi doslova kouzlit.

„Osobně s ní pracuji velmi rád. Především pro její barvu a také lahodnou chuť, která se dá ještě doladit třeba zázvorem a kardamomem,“ zmínil kuchař ze Bžan Ladislav Pertl

Pokud tedy máte doma dýni, šup s ní do hrnce a připravte si kupříkladu lahodné placičky. Potřebujete 500 g očištěné dýně Hokaido, 200 g salátových brambor, 1 velkou cibuli, 4 stroužky česneku, 4 vajíčka, 100 g polohrubé mouky, 1 lžičku kukuřičného škrobu, sádlo na smažení, sůl a pepř. Z dýně vyndejte semínka, omyjte ji a i se slupkou nastrouhejte ideálně na kuchyňském robotu. To samé udělejte s oloupanými bramborami. Cibuli nakrájejte nadrobno, česnek prolisujte a všechny ingredience kromě sádla společně promíchejte. Nenechte směs stát a ihned ji zpracujte dál. Lžičku sádla rozehřejte na pánvi. Těsto naneste na pánev, bramboráček by neměl být vyšší než centimetr. Na středně silném plamenu osmahněte po obou stranách dozlatova. Vyjměte a nechte na papírové utěrce okapat přebytečný tuk.

Pokud si vytvoříte vlastní dýni, neváhejte se s ní pochlubit. Pošlete nám ji poslat na teplicky@denik.cz nebo ji pošlete přes naší novou webovou rubriku Čtenář reportér.