Byl vyprodaný a moc povedený, údajně historicky jeden z nejlepších. Jak by také ne, když jím Tepličané přivítali konec letošní nekonečně dlouhé zimy.
Neváhali a na prahu jara se navlékli do roztodivných kostýmů, z nichž převažovaly postavičky z televizních večerníčků.

Osobně jsem zajásala nad manželi Müllerovými, kteří jako Křemílek a Vochomůrka vystoupili snad přímo z pařezové chaloupky. Cena jim utekla o fous jen proto, že se porota nedokázala rozhodnout, který z nich je který. Bezpočet se do divadla slétlo včelích medvídků, jeden vydařenější než druhý.
Pominu-li nepominutelného majitele jednoho vyhlášeného teplického řeznictví, jenž byl ve žlutočerném pruhovaném doslova „k sežrání“ (a provokuje tím oblečkem změnu názvu svého podniku), rozkošné bylo třeba osazenstvo za barem v kavárně, kmitající, až se mu tykadélka natřásala.
Mimochodem, maškarnímu reji vzdal hold všechen obsluhující personál Maskaronu, sám provozní Míla Stránský si večer užíval coby velmi uvěřitelný Ozák.

Do hry vložil tři lahve sektu a obloženou mísu, dům kultury přispěl dvěma vstupenkami na divadelní představení Jakeovy ženy a dortem Harlekýn.
Ale o ceny šlo až v poslední řadě. Především se plesalo, jančilo, zpívalo a bláznilo a hudba k tomu hrála skvělá. Proč nepochválit muzikantské profíky z Brass Bombers, v jejichž provedení měla ty správné „koule“ jak dechovka ve foyer, tak swingovky i „profláknuté“ šlágry Michala Davida, na které se trsalo v kavárně. close zoom_in

Při produkci excelentního Big Bandu Relax si v malém sále užil každý, kdo doopravdy umí tančit. Na parketu to roztáčely i absolventské páry z tanečních kurzů pro pokročilé, v čele s mistrem Jiřím Vitkem a jeho partnerkou. Úžasný rockový Jim Scream to rozbalil v baru a užil si i kdo chtěl jenom sedět, pít a poslouchat. Což bylo možné pouze v „podpalubí“ Maskasronu, protože nahoře řádil se svou partičkou Trautenberg, nebezpečně se podobající principálovi Divadla V Pytli, Petru Stolařovi.

Ten by pro dobro věci dokázal přinutit k jízdě na koloběžce i babičku se sádrovou nohou a na akce podobného typu je v kraji široko daleko nejlepší.
Ještě zbývá dodatečně popřát všem přítomným Josefům, kteří slavili svůj svátek a my na ně v tom téměř jarním mumraji zapomněli. (est)