Fotograf ptactva: Někdy cvaknu a jdu, jindy čekám hodiny na dobrý záběr

Po základní škole nastoupil na gymnázium v Teplicích. Svoji zálibu ale ani při studiu na střední škole neopouští. „Příroda mě přitahuje už dlouho, jako malý kluk jsem rád chodil na procházky. Fotil jsem si převážně různá panoramata. Teď je mou největší zálibou fauna. Vedli mě k tomu i moji rodiče. Nakonec jsem se dostal až ke specializaci fotit opeřence,“ říká sympatický mladík. V průběhu času pochopil, že nejvíc jej baví fotografování vodního ptactva, a tak nejčastěji vyráží k vodním tokům a plochám. 

Proč zrovna ptačí říši? 
Opeřenci mi přišli hodně zajímaví. U nás v České republice žije hodně druhů, na rozdíl třeba od savců, kterých tu máme v tomto ohledu na focení poměrně málo. 

Kdy jste s jejich focením začal? 
Za to může svým způsobem současná doba. Ve škole jsme měli distanční výuku kvůli covidu, takže bylo více času chodit ven. Snažil jsem se chodit s rodiči do přírody, kde nebylo tolik lidí. A tam začalo mé focení ptáků. Začal jsem si brát fotoaparát a vyhledávat různé druhy. 

Palm Beach, Veronika, Aura. Tam se v Teplicích propařily "devadesátky"

Fotíte vždy fotoaparátem, nebo se dá něco i na mobil? 
Samozřejmě, že pro lepší fotky je dobré mít kvalitní přístroj. Dříve jsem v přírodě fotil i na mobil, ale na ptáky potřebujete hlavně různé objektivy, takže jsem v plné míře začal využívat fotoaparát. Vše digitálně a barevně. 

Jakou máte v oblibě lokalitu v Ústeckém kraji? 
Vzhledem k tomu, že jsem z Ústí nad Labem, tak to mám relativně blízko na Miladu. Prostor tam u vody jsem si zamiloval. V létě rád jezdím fotit ještě na chatu na Třeboňsko. 

Co tam žije za ptáky? 
Je tam hodně potápek roháčů. Což je jeden z mých nejoblíbenějších ptáků na focení. Jsou tam také obrovské kolonie racků chechtavých a často se tam vyskytuje kormorán velký, což je zajímavý objekt na záběry. Už jsem tam zachytil i orly. 

Orly? To musíte lézt po skalách, nebo přiletí za vámi? 
Vyfotit orla je spíše o štěstí. A nemusí nutně žít ve skalách, existuje u nás více druhů. V okolí Třeboně občas krouží nad rybníky, a to je právě ideální příležitost pro mě. Stačí na něj narazit a počkat si jen na vhodný okamžik pro zmáčknutí spouště. Orel si tam loví kapry a je spokojený, já ho při tom vyfotím a jsem také nadmíru spokojený. 

Místo kešek čepice. Návrhář trousí po Ústecku oblečení, schovává i tetování

Jak se dá vaše záliba skloubit se studiem, respektive, může být v něčem přínosem takový specifický zájem o ptačí říši ve vztahu ke škole? 
Zatím příliš ne (smích). Počítám, že až ve vyšších ročnících. Určitou výhodu mám při biologické olympiádě nebo dalších soutěžích, kde jsou v poznávačkách ptáci. Ale v běžném učivu to zatím příliš nebereme. To bych musel teď spíše fotit rostliny. 

Už víte, jakým směrem budete po střední škole pokračovat? 
Chtěl bych studovat dál, na vysoké škole. Zaměření ale zatím nemám. Zvažuji ornitologii, ale mám ještě tři roky na rozmyšlenou. 

Zdroj: DeníkKdyž jste v té přírodě, poznáte ptáky takzvaně na první dobrou? 
Mám doma knížky, ve kterých je občas vyhledávám. Největším pomocníkem je kapesní atlas ptáků. 

Ten funguje jako atlas hub? Navede vás podle klíčových znaků k danému kusu? 
V podstatě je to tak. Dá se využít také internet, jsou na to ornitologické aplikace, kde jsou různé zápisy. Důležité je vyhledávat aktuální lokality se záznamem výskytu jednotlivých skupin ptáků. 

Říkal jste, že chodíte na Miladu. Řekněte, co se tam dá vidět pouhým okem při běžné procházce podél břehu.  
Chce to mít i to štěstí. Ale můžete vidět velké kolonie lysek černých. Třeba i v tisícových hejnech. Vidět se dá kachna polák kaholek nebo polák velký. Pár párů domácí kachny, jsou tam labutě jako na každém rybníku. Hodně je i potápek roháčů. 

FOTO: Divadelní klub v Hrobu si už našel své stálé příznivce

Chodíte spíše na procházky, nebo jako myslivci na čekanou, akorát místo pušky máte foťák? 
To čekání na úlovek není pravidlem. Někdy opravdu stačí jít podél břehu a koukat se okolo. Najednou uvidíte, co hledáte. Je ale pravda, že třeba na slavíka modráčka si člověk musí počkat. A to i hodiny, než pořídím záběr, se kterým mohu být spokojený. 

Z jaké pozice nejraději fotíte? 
Tak často to je z chůze. Něco spatřím, zastavím se a fotím. Někdy fotím ze sedu a stává se, že i v leže. Po stromech zatím nelezu, na to se necítím. 

Čím fotíte? 
Pentaxem. Většinou ze stativu. S výběrem techniky mi pomáhá táta. Ten mi vždy poradí a vysvětlí, co je potřeba, a jak to dělat. Občas zkouším fotit i na tátův fotoaparát. Uvažuji, že si časem techniku rozšířím, ale to až po škole.  

Uvažujete o nějakém výletu za ptáky do zahraničí? 
Přemýšlel jsem o Etiopii, kam česká ornitologická společnost pořádá exkurze. Ale opět, jde o budoucnost. Teď se musím hlavně věnovat škole. 

Zveřejňujete někde vaše ptačí úlovky? Nebo zatím fotíte „do šuplíku“? 
Něco si dávám na svůj Instagram. Jinam to nedávám, vše beru na úrovni amatérského fotografování. 

Děti z Bullerbynu, Pipi i Ronja. Rošťáci Astrid Lindgrenové umějí žít a přežít

Do přírody vyrážíte sám? 
Někdy, často ale s tátou anebo s dědou. 

Jaký byl váš úplně první opeřenec, kterého jste objektivem zachytil? 
To bylo před dvěma lety. Byli jsme lyžovat na Klínovci a tam na krmítku přistál hýl obecný. 

Kolik druhů opeřenců jste od té doby už v přírodě vyfotil? 
Na seznamu jich mám 145. V republice jich bylo celkem zaznamenaných 400, takže mi ještě něco chybí (smích). 

Váš aktuální cíl? 
Chtěl bych v brzké době vyrazit na zedníčka skalního, který se vyskytuje na Pálavě a patří u nás k vzácným, ohroženým druhům.