Bývalá politická vězeňkyně a bojovnice za svobodu přednáší ve školách po celé republice o komunistickém bezpráví. Je aktivní členkou redakční rady vlastivědného periodika Krušnohorské noviny. „Část mého života se odvíjela poněkud mimo má osobní rozhodnutí, tím více jsem pozorovala vše kolem sebe až dodnes,“ pronesla při udílení čestného občanství.
Hana Truncová, rozená Johnová, se narodila v roce 1924 v Teplicích v živnostenské rodině, absolvovala obchodní akademii. Nejprve pracovala ve stavitelské firmě a také pomáhala svému otci s administrativou jeho živnosti. Později začala pracovat v teplických lázních. „Narodit se do velkorodiny pokládám za štěstí, navíc do rodiny, kde se mluvilo česky i německy, kde byla tolerantní výchova a neexistoval šovinismus. Žila jsem ve fungujícím pohraničí, kde byly kvalitní české i německé školy všech stupňů, kde měli Židé svoji základní školu, věřící různých náboženství své kostely včetně synagogy, která musela shořet v noci ze 14. na 15. března 1939,“ vzpomíná teplická rodačka.
NEPOHODLNÁ
Válku i následný odsun Němců z Československa má v paměti dodnes. „Viděla jsem během léta 1945 brutální scény, lidé byli veřejně na pranýři bez soudů, bez zákonů. Poválečný chaos nabíral tempo v Ústí se házely matky s dětmi a třeba i s kočárkem do Labe. Násilníci ani oběti se navzájem neznali. Nacionální šovinismus, brutalita většinou mladých, životem nezkušených mužů, excelovala,“ dodala.
Po komunistickém převratu v roce 1948 se stala pro tehdejší státní moc nepohodlnou a o tři roky později byla odsouzena za napomáhání přechodu přes hranice a nedovolené tisknutí letáků na 14 let do vězení. Trest si odpykávala i v Ústí nad Labem a v Litoměřicích. Podmínečně propuštěna byla začátkem roku 1960. „Tato zkušenost mi dala sebevědomí a utvrdila mě v tom, že budu do konce života proti komunismu a proti totalitě,“ řekla Truncová už dříve pro portál Političtí vězni.
Do Hořic na Jičínsku se přistěhovala před 13 lety a je zde stále aktivní. Přednáší ve školách po celé republice, je členkou řady spolků. Miluje květiny, má ráda knihy a svůj život. „S paní Truncovou jsem se sešel několikrát. Pomáhá nám s texty o historii Krušnohoří. Je to velmi noblesní a erudovaná dáma, která má co říci,“ zmínil Petr Fišer, předseda Českojiřetínského spolku, pod který spadají Krušnohorské noviny.