Do Mostu dorazila asi dvacítka mužů, kteří většinu svého profesního života spojili s Koreou, jak bylo žateckému letišti mezi příslušníky čs. letectva přezdíváno.

Skupinu vedl předseda spolku Letců ze Žatce, věhlasný pilot Václav Vašek, nechyběl ani Mostečan Vladimír Basák, nebo nejstarší žatečtí piloti Ján Krížek (86 let) nebo dvaaosmdesátiletý Josef Dlouhý. Přijel také Jaroslav Novák, československé balónové eso. Pobesedovat s nebeskými jezdci přišlo asi pět desítek zájemců. Průvodcem byl historik mosteckého muzea Jiří Šlajsna.

Hned v úvodu nabídlo setkání s letci zajímavý filmový dokument z vojenského cvičení Štít 1984. Při něm totiž došlo právě ze žateckého letiště k hromadnému startu letadel. „Byl to unikátní manévr," komentoval dokumentární filmu Václav Vašek. „V průběhu čtyř minut muselo z našeho letiště odstartovat sedmdesát letounů, takže se startovalo ze všeho. Z hlavní dráhy, z pojížděčky, z travnatého pásu, prostě odevšad a všechna letadla odstartovala v limitu," řekl dále známý akrobat na MiGu 29. Ten také dodal, že dostat ta éra nahoru až takový problém nebyl, ale aby potom šla zase hromadně dolů na jedno letiště nebylo možné, tak vlastně přistávala na všech dalších vojenských letištích v tehdejším Československu.

V další fázi byla také zmíněna historie žateckého letiště a došlo i na řadu zajímavých nebo úsměvných historek z života letců a na letišti. Probírala se i situace, kdy došlo k rozdělení Československa, rozdělení letového parku naší armády. Václav Vašek přítomným přiblížil, jak vše probíhalo, protože v té době působil nejen v předváděcím Display teamu čs. letectva, ale také na hlavním velitelství. Zažil i to, jak se vybíral nový typ letounu pro české letectvo. „Jsem rád, že to nakonec vyhrál Grippen, protože to je výborný stroj, a že to nebyl nějaký americký letoun, protože tlak právě z americké strany byl opravdu obrovský," vyprávěl Vašek s tím, že od té doby Američany moc nemusí.

V průběhu besedy samozřejmě došlo i na dotazy posluchačů. Na otázku, který letoun byl podle něj nejlepší, dnes bývalý stíhač Jaroslav Basák, žijící v Mostě, odpověděl: „Jednoznačně MiG 29. Byl to na svou dobu výborný stroj a byl úžasný při startu na forsáž."

Václav Vašek při svém vyprávění mimo jiné také připomenul, jak velké bylo pouto žateckých letců a Mosteckem. „Když jsme založili Tygří letku a hledali sponzory, tak jsme se dohodli na spolupráci s Pivovarem Most, který začal vyrábět Tygří pivo s nádhernou etiketou. Když jsme potřebovali vozidlo folowmáka, (vozidlo s nápisem Follow Me) tak jeden z techniků sehnal starého trabanta od někoho z tehdejšího dolu Ležáky. Ten následně dostal tygří kamufláž a vodil u nás po letišti například americké F – 111, které k nám přiletěli zase od jejich tygří letky na návštěvu a aby nám předali tygří kůži, jako symbol své jednotky, protože je v té době zrovna rušili," vysvětlil Vašek.

Jaroslav Novák povyprávěl o tom, jak se stal balónovým esem, když si na své konto připsal šest balónů, sestřelených v rámci Studené války v padesátých letech minulého století.

V závěru besedy došlo i na osudové setkání pilota Václava Vaška s mužem, který byl u toho, když se seznámil se svou budoucí ženou. Při podepisování knihy Etudy vonící luftem se mu představil doktor Novotný. „Pán vezl moji budoucí manželku v Žatci na motorce a když mě viděla, že jdu podél silnice, řekla mu, ať zastaví a od té doby jsme vlastně manželé," vysvětlil Vašek.

V muzeu v Mostě se uskutečnila beseda s letci z bývalého letiště v Žatci. Středem pozornosti byl stíhač Václav Vašek, který právě podepisuje leták Display teamu.

Středem pozornosti byl stíhač Václav Vašek, který právě podepisuje leták Display teamu. Foto: Deník/Edvard D. Beneš

Jaroslav Novák: Rukou jsem si zakryl obličej a šel do něj

Pilot Jaroslav Novák, československé balónové eso, který má na svém kontě šest sestřelených špionážních balonů z období Studené války, při besedě v mosteckém muzeu vyprávěl o tom, jak svých sestřelů dosáhl.

Hned v úvodu upřesnil, že jeden z šestice balónů nesestřelil, ale taranoval, tedy srazil jej z oblohy tak, že do něj se svým strojem vletěl. „Poslední balón jsem sundal na jaře 1956, když jsem startoval ze Žatce na MiGu 15. Bylo to brzy ráno. Balón unášel vítr a byl podle hlášení někde v okolí Teplic. Sestřelit jej měl další pilot, Josef Feix, ale nepovedlo se mu to, tak jsem šel nahoru já," začal popis události Novák s tím, že pět balonů sestřelit, a ty, protože byly plněny vodíkem vybuchly. V šestém případě bylo ale všechno jinak.

„Když jsem jej dohnal, tak jsem pořád střílel a ono pořád nic. Dostal jsem rozkaz, že musí dolů za každou cenu. Tak jsem se rozhodl, že ho sundám taranem. Přiblížil jsem se, rukou jsem si instinktivně zakryl obličej a šel do něj," vyprávěl dále s tím, že když bylo po všem přistál, aniž by si nějak uvědomoval nebezpečí, kterému byl právě v okamžiku střetu s balónem vystaven.

Po přistání to prý od techniků schytal, že takhle zašpiněný letoun ještě nikdy nepřebírali. Nicméně dali vše do pořádku. „Mě to stálo dvě láhve gruziňáku," uzavřel vyprávění Jaroslav Novák.