Odstávka pitné vody či elektřiny, zrušený autobus, stoupající hladina řek nebo třeba čištění ulic. Pokud se podobná zpráva nedostane k obyvatelům měst a obcí včas, může to způsobit velké nepříjemnosti. Desítky samospráv v Ústeckém kraji proto už začaly používat moderní komunikační systém Mobilní rozhlas, který v případě potřeby rozešle obyvatelům SMSky, hlasové zprávy nebo třeba e-mail s konkrétní informací.

Od letošního května ho provozují například ve Velkém Březně na Ústecku. Momentálně ho využívá 212 registrovaných uživatelů z tamních zhruba dvou tisíc obyvatel.

„Asi nejčastěji přes něj rozesíláme pozvánky na nejrůznější kulturní či společenské akce, které se v obci konají. Dále pak zprávy týkající se odstávek dodávky pitné vody či elektrické energie, oprav a omezení na silnicích, ale i výsledky jednání zastupitelstva či rady. V letním období to byly také výstrahy vydané Českým hydrometeorologickým ústavem,“ popisuje starosta Velkého Března Michal Kulhánek.

Zájemci se k systému mohou zdarma přihlásit přes mobil, tablet nebo počítač. Právě tam jim pak také chodí informační zprávy. „Výhodou je, že uživatelé se při registraci mohou rozhodnout, které informace chtějí dostávat. Na výběr jsou oblasti informace z úřadu, obecní akce, chataři, dobrovolníci, prodej v obci, rodiny s dětmi, pejskaři, senioři, včelaři a myslivci a sport,“ zmiňuje Kulhánek.

PODNĚTY OD LIDÍ

Mobilní rozhlas využívají samosprávy po celém kraji od Šluknova po Chomutovsko. „Do projektu je zapojených celkem 65 měst a obcí v Ústeckém kraji, které využívají plnou funkcionalitu systému. Přesně 146 obcí v kraji pak dostává prostřednictvím systému podněty od občanů například kvůli černým skládkám, poškozeným cestám, nefunkčnímu osvětlení nebo například ztraceným zvířatům či věcem,“ říká za Mobilní rozhlas Ivan Kosturák s tím, že v platformě je zaregistrovaných přibližně 38 tisíc lidí z Ústeckého kraje. Jde zhruba o 4 % všech jeho obyvatel.

„To rozhodně není málo s ohledem na to, že většinou je jedna registrace na domácnost, a tudíž jedno sdělení přečte i dvakrát až třikrát více lidí. Nikdy není možné dosáhnout efektivního nadpolovičního pokrytí s ohledem na demografickou strukturu obyvatel,“ doplňuje za Mobilní rozhlas PR pracovník František Brož.

Například v Klášterci nad Ohří na Chomutovsku využívá Mobilní rozhlas z tamních 14 tisíc obyvatel asi tisícovka z nich. „Počet uživatelů teď o něco klesl kvůli evropskému nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Všichni museli totiž znovu potvrzovat, že rozhlas chtějí, a ne všichni to udělali,“ říká mluvčí Klášterce Adéla Václavíková s tím, že moderní komunikace se osvědčila.

„Líbí se nám, že uživatelé jsou rozdělení podle ulic, kde bydlí. Takže můžeme posílat zprávu přesně tam, kde se vyskytne havárie. Používáme ho i na pozvánky na nějaké větší kulturní akce. Využívají ho hodně senioři, kteří nemají internet a Facebook, takže jim zprávy chodí formou SMS,“ tvrdí Václavíková.

TLAMPAČE ZŮSTÁVAJÍ

Klasický rozhlas na pouličních lampách pak v Klášterci také funguje. „Když mu někdo náhodou špatně rozumí, tak na webových stránkách máme aplikaci posledních hlášení, kde jsou tři poslední hlášení k přehrání,“ dodává Václavíková.

Klasický pouliční rozhlas nahradili moderním mobilním také v Perštejně na Chomutovsku. „Osvědčil se nám, akorát ho někteří lidé ignorují. Nerozumí telefonu a internetu, a proto nemají zájem se do něj přihlásit. Během voleb jsme připravili i letáček s informací o možnosti přihlášení se do Mobilního rozhlasu, ale z volební místnosti si ho vzalo asi tak 1 % všech těch, co přišli,“ přibližuje místostarosta Zdeněk Kovalík s tím, že i přesto je v Perštejně přihlášených asi 32 % všech obyvatel.

Možná i kvůli zmíněným starším obyvatelům se tak mnohé obce a města nechtějí klasického rozhlasu z pouličních amplionů vzdát. „Díky dotaci zhruba 2,8 milionu korun z operačního programu Životní prostředí jsme v obci nainstalovali 76 bezdrátových hlásičů a 232 reproduktorů. V listopadu se předpokládá zahájení zkušebního provozu,“ říká starosta Michal Kulhánek.

„Hlavní důvod jeho pořízení byla absence celoplošného komunikačního nástroje v případě krizových situací,“ vysvětluje Kulhánek.

Na klasický rozhlas sázejí i velká města jako Ústí nad Labem, kde Mobilní rozhlas nemají.

„Máme SMS infokanál o krizových situacích, do něhož se může přihlásit každý zdarma. Městský rozhlas pak existuje jako tzv. varovný a informační systém obyvatelstva, který pokrývá zónu havarijního plánování v okolí areálu Spolchemie a dále části města ležící v záplavovém území řeky Labe,“ uzavírá tiskový referent magistrátu Karel Rouč.