„V letošním ročníku jsme se zaměřili na příběh výrobního procesu, na design produktů, jejichž konečná podoba je důsledkem autentického tvůrčího výrobního procesu. Pro jejich víceznačnost je někdy těžké dané předměty pojmenovat, přestože se může formálně jednat o vázu, šperk, stůl, ale i stoličku nebo květináč," říká vedoucí ateliéru Antonín Tomášek.

„Svou nejasnou funkcí nás uvádějí v pochybnost o stavu věcí. Tendence zesíleného akcentu na originalitu výrobního procesu nebo jedinečnost a autenticitu produktu skrz výrobní postup, je v posledních letech patrná i na půdě vysokých uměleckých škol. I tady se hledají cesty vedoucí k nové formě zážitku. Nabourávají se zažité řemeslné postupy, využívají se nové technické možnosti, ale také se oživují zapadlé zastaralé výrobní návody a technologie."

Co během sympozia vytvořili jeho účastníci, to může posoudit každý, kdo do Modrodomu v následujících dnech zavítá.

Mezi hosty, kteří se zúčastnili vernisáže a o vystavené předměty se velmi živě zajímali, byl generální ředitel společnosti Český porcelán Vladimír Feix. Právě porcelánka je jedním z partnerů akce a navíc je s ateliérem velmi úzce spjata. Už jen proto, že právě Vladimír Feix byl spolu s doc. akad. sochařem Pavlem Jarkovských otcem myšlenky vybudovat v Dubí z bývalé továrny na kachle a zátky moderní vzdělávací a kulturní centrum.

Jedná se o objekt v sousedství Českého porcelánu, se kterým rovněž ateliér dlouhodobě spolupracuje. Středisko navíc mohlo vzniknout jen díky finančnímu přispění a pomoci této společnosti. Studenti mají díky tomu jedinečnou možnost využívat vysoce technicky vybaveného školního zázemí v přímé návaznosti na reálný svět průmyslové výroby.

Ateliér v Dubí však nehostí jen vlastní studenty je také otevřený spolupráci s dalšími ateliéry a uměleckými školami, kterým nabízí možnost realizace vlastních projektů. Zároveň je místem konání profesních workshopů a setkání, jež chce nadále rozvíjet na mezinárodní úrovni.

L. Maxová