Vedení Mikulova chce, aby se oživil „tunelový“ převod vody, který kdysi fungoval. Teď teče voda skrze něj pouze do Německa, do Česka už roky nejde ani kapka. „Momentálně Bouřlivec nějakou sílu má, ale až odtaje sníh, tak se vše zase vrátí do normálu. Průtok je po většinu roku velmi slabý,“ upozorňuje starosta Mikulova v Krušných horách Stanislav Němec.

Ještě v 70. letech minulého století „živila“ voda v Bouřlivci pilu i mlýn, v poslední dekádě by mlýnské kolo jelo jen výjimečně. Trendy hydrologie vodních toků v Krušných horách sleduje státní podnik Povodí Ohře. „Minulý rok byla hydrologie v této oblasti mimořádně deficitní. Důvodem byla významně podnormální srážková činnost, která navazovala na roky předchozí. Hydrologicky sušší roky zaznamenáváme už od roku 2014,“ řekl ředitel chomutovského závodu Povodí Ohře Pavel Eger.

VODY UBÝVÁ I POD ZEMÍ

Stav povrchových vod neovlivňují jen srážky. „Vliv na úbytek vody mají i zásoby podzemních vod, které ze střednědobého pohledu ubývají,“ dodal Eger.

Mikulovu by podle starosty pomohlo, kdyby se oživil převaděč vody, který byl kdysi jedním z přítoků potoka Bouřlivec. „Chtělo by to více stáhnout vody z hřebenových partií. Dobře v tomto smyslu fungoval rozvaděč, který máme na katastru. Skrze něj se přes tunel dostávala voda do Bouřlivce. Už přes 40 let je však mimo provoz a voda tak teče pouze na druhou stranu hranice,“ uvedl Němec.

Část přivaděče v hoře je prý ale zasypána. „Jak moc a kde přesně došlo k zasypání, dnes nikdo neví. Musel by se udělat detailnější průzkum,“ podotkl Roman Podlogar, který dříve pracoval v lyžařském areálu Bouřňák. Právě tamější provozovatelé dlouhodobě bojují s nedostatkem vody pro své nádrže na výrobu umělého sněhu.

Povodí Ohře má v plánu ověřit, kdo přivaděč vlastní, jak fungoval a v jakém je stavu. „Pokud budou pozitivní dopady převládat nad těmi negativními, pak budeme spolu s vlastníkem hledat technické provedení, náklady a další s tím související záležitosti, které by byly nezbytné pro případné obnovení přivaděče,“ sdělil Pavel Eger.

VYSYCHALY STUDNY

Se suchem se loni potýkali lidé snad na všech místech kraje. Mizerné úhrny srážek byly i v Krásné Lípě na Děčínsku. „Loni zde napadlo 579 mm srážek, od počátku měření v roce 2009 šlo jednoznačně o nejsušší období. Většina studní zůstala po velmi suchém a teplém létě bez vody,“ konstatoval amatérský meteorolog Jan Pícha, který provozuje dvě meteostanice, přičemž jednu má ve Střelné v Košťanech a druhou právě v Krásné Lípě na Děčínsku.