Jejich stavba trvala plných třináct let a odrážela ekonomickou a technologickou vyspělost první republiky.
Podle ústeckého historika Martina Krska začala vodní stavba roku 1923 a úplného dokončení se dočkala až v roce 1936. „Stavaři používali parní bagry, případně úzkorozchodnou železnici s parními lokomotivami. Naráz tu pracovalo na pět stovek dělníků," popisoval.
Kvůli vykopání základů jezu bylo dokonce potřeba svést řeku do provizorního koryta. „Proud vody v úzkém profilu náhradního koryta byl tak silný, že i nejmodernější parníky jej překonávaly jen hodně ztuha," pokračoval ústecký muzejník Krsek.
NĚMÝ FILM O VÝSTAVBĚ ZDYMADEL
Stavba vznikala během nelehkých roků světové hospodářské krize a měla tedy i silný sociální rozměr. Postup výstavby dokumentuje i němý film. „Díky zdymadlu zmizel dosavadní nejhorší plavební úsek na řece, střekovské peřeje. Místo nich vzniklo Vaňovské jezero, na němž je možné se věnovat vodním sportům," poznamenal historik Krsek.
Po dokončení hráze hladina Labe vystoupala o sedm metrů. Maximální rozdíl hladin může vystoupat až na téměř deset metrů.
Souběžně s otevřením zdymadel začala dodávat proud v roce 1936 i vodní elektrárna. Ta se dočkala několika revizí i modernizací, poslední před deseti lety. „Vyrobenou elektřinou za jeden rok by mohla zásobovat na padesát tisíc domácností," dodala mluvčí skupiny ČEZ pro severní Čechy Soňa Holingerová.