„Hvězdárna byla postavena v první polovině šedesátých let z iniciativy členů astronomického kroužku, který se scházel v Kulturním a společenském středisku v Teplicích," říká na úvod Vlastimil Buchtele, ředitel hvězdárny a planetária. Byl to běh na dlouhou trať, ale nakonec se na Písečném vrchu skvěla pozorovatelna vybavená dvěma kopulemi, které jsou pro naši hvězdárnu charakteristické.

„Ačkoliv ještě probíhaly dokončovací práce, tak v roce 1963 hvězdárna již fungovala. Sice to bylo provizorium a přednášky se konaly přímo ve školách a organizacích, ale už to fungovalo," vzpomíná Vlastimil Buchtele.

První pozorování: červenec 1963Hvězdárna v Teplicích

První pozorování pro veřejnost bylo zatmění Měsíce počátkem července 1963. Pozorovalo se dalekohledy Somet Binar s 25násobným zvětšením a to z prostoru před hvězdárnou. Koncem téhož roku již byla tímto způsobem zajišťována pravidelná veřejná pozorování. Souběžně s prvním pozorováním byla uspořádána i výstava: Člověk se dívá ke hvězdám.

„Od 1. března 1964, jsme přestali být součást KaSSu a byla zřízena Lidová hvězdárna v Teplicích jako samostatná organizace řízená tehdejším Městským národním výborem. Krajský národní výbor pověřil Lidovou hvězdárnu krajskou působností. Zároveň přišla i myšlenka doplnění hvězdárny o planetárium," uvádí Buchtele. „Proto jsme pak od roku 1968 byli řízení ne městem, ale okresem." To také znamenalo konečné dokončení přístrojového vybavení a odstranění závad na kopulích. Pro hvězdárnu byl získán dva metry dlouhý dalekohled s 15 centimetrovým objektivem. Přístroj zhotovila hvězdárna Hlavního města Prahy, proto od poloviny roku 1969 bylo možné uspořádat již pozorování dostatečným přístrojem.

Počátkem 70. let se součástí Lidové hvězdárny v Teplicích stala i hvězdárna Dr. Antonína Bečváře v Mostě, jelikož tamní zřizovatel nebyl schopen zabezpečit její provoz. Mostecká hvězdárna se stala pobočkou teplické hvězdárny a je jí dodnes.

Koncem osmdesátých let se začalo konečně i s přípravami na realizaci planetária, které bylo pro veřejnost otevřeno v roce 1995. Lidová hvězdárna Teplice pořádala pro školy exkurse, její pracovníci vyjížděli na přednášky do škol a na letní tábory.

V prostorách hvězdárny je umístěn i kinosál s kapacitou 45 míst, kde se promítaly filmy, pořádaly přednášky a semináře. Mimo jiné zde přednášely i kapacity jako věhlasný astronom Jiří Grygar, nebo Jindřich Šilhán z Brna. Zároveň hvězdárna v rámci Stanice mladých přírodovědců a Klubu mladých astronomů odchovala řadu další vyznavačů a příznivců astronomie, z nichž někteří zde působí dodnes.

Pozorování zákrytů hvězd Měsícem

Na hvězdárně v Teplicích probíhala řada věděckých programů. Nejprve zde bylo umístěno veliké parabolické zrcadlo s fotoaparátem. Toto zařízení sem instalovala Ondřejovská observatoř a bylo určeno k sledování průletu meteorů atmosférou. Bohužel díky agresivním exhalacím se citlivá plocha zrcadla poškozovala, tak byl zde tento program zrušen a přemístěn na Děčínsko. Stejný osud stihl i pozorování zákrytových dvojhvězd. Jediné co se zde udrželo, je pozorování zákrytů hvězd Měsícem a planetkami.

V současné době je hvězdárna, která je snadno přístupná buď od Panoramy po silnici, nebo po značené cestě od botanické zahrady, vybavena i koronografem umožňující pozorování slunečních protuberancí.

Kdo navštíví hvězdárnu jakoukoliv sobotu odpoledne za jasné oblohy, nebude určitě zklamán. Zrovna tak večer. To může návštěvník spatřit objekty, které připomínají klenoty a noční obloha dostane nádech pokladnice plné tajemství.

SIEGFRIED NEUMAIER