Asi nejskloňovanějším slovem posledních dní je koronavirus. Co se za ním skrývá?
Je to virus, který byl znám jako původce onemocnění zvířat. V minulosti se ukázalo, že může způsobit i onemocnění lidí. Jednalo se o syndrom akutního selhávání plic, tak zvaný SARS. Později se objevil blízkovýchodní syndrom MERS, který způsoboval u lidí velmi závažný průběh infekce dolních cest dýchacích, především plic. Často byl spojený s úmrtím. U těchto dvou předchozích onemocnění naštěstí nedocházelo k rychlému šíření z člověka na člověka kapénkovou cestou. Nový koronavirus, který se objevil v závěru roku 2019, se liší tím, že se umí rychle šířit z člověka na člověka. Na druhou stranu, jak přibývá případů, přibývá i informací. Dnes víme, že pro mladé zdravé lidi, především děti, není tento virus nebezpečný. Nebezpečný je pouze pro seniory a pro lidi trpící jiným závažným onemocněním.

Lenka Šimůnková je ředitelkou Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem, dříve pracovala jako epidemioložka na hygienické stanici v Děčíně. V posledních letech musela řešit několik nebezpečných epidemií, například žloutenky a úplavice v Ústí nad Labem, rozšíření štěnic ve vyloučených lokalitách nebo nyní koronavirové nákazy.

Vzhledem k šíření nemoci po světě bylo zřejmě otázkou kdy, nikoliv zda se k nám dostane. Je to tak?
Bývá to tak, že u nemocích šířených kapénkovou cestou, se těžko brání jejich šíření. Dá se říci, že některé kapénkové nemoci se daří ovládat jen díky očkování nebo díky cílené a účinné léčbě antibiotiky nebo antivirotiky.

Již před prvním pozitivně testovaným pacientem začali lidé vykupovat trvanlivé potraviny a roušky. Byla to adekvátní reakce?
Trochu bych to oddělila. Udělat si určité rozumné zásoby, když vím, že jedu na lyže a pak mohu být třeba v karanténě, je podle mne docela racionální chování. Méně racionálním se mi zdá požadovat po spolužácích, sousedech nebo spolupracovnících, kteří byli v Itálii a já jsem znepokojená, že se mnou chodí do práce, ačkoliv nemají vůbec žádné potíže, nebyli v přímo zasažené oblasti. To se mi zdá trošku iracionální.

Často se mluví o srovnání chřipky a covid.
Chřipku známe jako poměrně závažné onemocnění. U normálního zdravého člověka můžeme říct, že jej zaručeně dostane do postele, že to není jenom rýmička. Není to jenom teplota. Člověk je opravdu unavený a schvácený. Trvá týden až dva, než se člověk uzdraví. Především u starších osob může chřipka, stejně jako jiná lehčí respirační onemocnění, způsobit zápal plic a další komplikace.

V České republice se prozatím nákaza novým koronavirem šíří v rámci rodin. Kdežto v Itálii se nemoc šíří napříč komunitami. Je z tohoto pohledu u nás situace lepší?
Určitě by to bylo horší, pokud by se nemoc začala šířit komunitně. Snažíme se všechny případy podchytit. Tam, kde to není možné, aby si vzal dovolenou nebo pracoval z domova, nařizujeme domácí karanténu, při které nesmí chodit do práce nebo do školy, musí zůstat doma, musí se vyhýbat akcím jako jsou divadelní představení nebo kino. Dá se předpokládat, vzhledem ke kapénkovému šíření, že se nám tu časem Covid19 jako komunitní infekce objeví.

V Česku je zatím dvanáct pozitivně testovaných pacientů (rozhovor vznikal ve čtvrtek 5. března – pozn.red.). Je možné mluvit o epidemii?
Konkrétně v případě Děčína to malinká epidemie je, ale je to epidemie opravdu lokalizovaná na jeden lyžařský zájezd.

O chřipce se mluví jako o sezónní nemoci, která řádí především během zimních měsíců. Platí to také pro nový koronavirus?
Nyní, kdy nikdo z nás proti tomu viru nemá imunitu, je možné předpokládat, že počasí nebo sezónnost na šíření nebude mít vůbec žádný vliv. Je dobře možné, že za pár let se tento koronavirus stane součástí našeho života stejně jako jsou jím jiné viry přenášené kapénkami a způsobující lehké infekce horních cest dýchacích. Pak je pravděpodobné, že se bude vyskytovat především v zimním období. Tedy v době, kdy je méně sluníčka, máme méně vitaminu D a slabší imunitu než v létě.

Jak to v podobných případech funguje na hygienické stanici? Přepínáte z běžné agendy do nějakého pohotovostního režimu?
V současné době jsme nejvíce zatěžováni dotazy. Ale jsme rádi, že nám volají a konzultují s námi další postup. Jen je to trošku vyčerpávající. Pokud by se stalo, že budeme na někoho trochu nepříjemné, neberte to, prosím, osobně. Je to tím, že člověk je pod tlakem. Je možné hovořit o stovkách telefonátů každý den, na jednotlivé územní odbory to vychází okolo stovky hovorů denně. Nezvládá to samostatně protiepidemické oddělení, pomáhají i kolegyně z dalších oddělení. Například v Děčíně je velká pomoc z oddělení hygieny výživy a hygieny dětí a mladistvých. Spoustu dotazů vyřizuje i naše administrativní pracovnice na podatelně. Ostatní práce musí chvíli počkat.

Když byl potvrzený první pacient, tak jste museli začít pátrat a otevřít si takovou malou detektivní kancelář. Je to náročné?
V našem případě to naštěstí nebylo tak složité, jako v případě dvou turistek ze zahraniční. Jednalo se o partu lidí, která společně vyrazila na hory. Všichni se dobře znají a mají na sebe kontakty. Takže naše pátrání bylo poměrně jednoduché. Kolegyním z Prahy a Brna musím složit poklonu, kolik lidí dokázal vypátrat.

Je možné předvídat, jak moc se toto onemocnění v České republice rozvine?
Všichni bychom si přáli, aby se nám toto onemocnění šířilo co nejméně. Ale jak se to podaří nebo nepodaří, to neumím odhadnout.

V posledních dnech se mluví o tom, že by byly nějakým způsobem omezené akce pro veřejnost, kterých se účastní velký počet lidí. Mělo by to v současné situaci smysl?
U nás v Ústeckém kraji bych k takovému opatření nepřistoupila, protože máme nemoc lokalizovanou na skupinu lyžařů. V případě, že by se začala objevovat bez souvislosti a nevěděli bychom, kde je zdroj a začala se komunitně šířit, tak v takovém případě by mělo smysl akce pro veřejnost omezit. Stejně vnímám také plošné omezení provozu škol nebo zákaz návštěv v domovech pro seniory a podobných zařízeních sociálních služeb. Myslím si, že pro důchodce izolované bez možnosti návštěv je to opravdu těžká situace. Pro ně je to velká psychická zátěž, která je pro ně také velmi nebezpečná.

Jak vypadá váš kontakt s lidmi, u kterých je podezření na nákazu? Jste s nimi ve fyzickém kontaktu?
Nejsme. Telefonujeme si s nimi, posíláme maily, s některými faxujeme. Přijdou s nimi do kontaktu zdravotníci z infekčního oddělení, případně ze záchranné služby, pokud je veze sanitka. Většinou jsou ale schopni si zajet do nemocnice vlastním autem. Což je pro ně mnohem šikovnější, když přijedou sami nebo je přiveze rodinný příslušník, se kterým již byli v kontaktu.

Na co se lidé ptají nejčastěji, když vám volají?
Část se ptá na to, jak mají postupovat, když byli v nějaké konkrétní oblasti. Část se ptá na to, zda je bezpečné vyrazit do oblasti, kam se chystají. Na tyto dotazy odpovídáme nejčastěji. Volají nám třeba i školy, které mají zorganizované lyžařské zájezdy v zahraniční. Případně i na letní pobyty. Na to neumíme zodpovědně odpovědět, protože nevíme, jaká bude v létě situace. Někdy je docela složité najít odpověď.

Kdy pro vás vypuklo dění spojené s koronavirem? Až s prvním pozitivně testovaným člověkem?
Od začátku jsme sledovali, jak se situace vyvíjí. Zhruba od poloviny ledna se nám začali hlásit první cestovatelé z Číny nebo lidé cestující přes Čínu. Dokonce jsme měli cestovatelku přímo z Wuchanu. Všichni tito lidé měli negativní testy. Ale už v té době jsme spolupracovali s infekčním oddělením a záchrannou službou a koordinovali jsme svoje postupy. Ale nyní jak se vrací lidé z Itálie a došlo k prvním případům nákazy koronavirem, tak je to hektické. Největší nápor přišel s návratem lidí z dovolených lidí z Děčínska a Litoměřicka po jarních prázdninách.

Jak a kdo by se měl nyní chránit?
Je potřeba umět si správně mýt ruce. Nevím, jestli si všichni uvědomí, že pokud jdu z toalety, pustím si vodu, umyji ruce a znovu prsty sáhnu na kohoutek nebo páku, tak jsem si ruce znovu kontaminovala. Je potřeba si uvědomovat i drobné chyby a snažit se odnaučit si je. Pokud by se virus začal šířit komunitně, tak použít ochranu úst a nosu. Nevadí, že nebudu mít tu nejkvalitnější, protože jakákoliv ochrana je lepší než žádná. Pokud nemám roušku nebo respirátor, tak velký bavlněný šátek s tím, že když přijdu domů, budu mít připravenou žehličku a šátek přežehlím. Dezinfekce žehličkou je účinná. Sundám si jej tak, že jej jen rozvážu a vůbec nebudu sahat na přední část.

Vydrží virus dlouhodobě mimo lidské tělo?
Některé viry přežijí jen několik hodin. Zrovna tento virus je ale poměrně odolný vůči vnějším podmínkám. Zatím máme informace, že mimo lidské tělo vydrží i několik dní.

Podle posledních údajů z mnoha evropských zemí počet nakažených stále stoupá. Je doporučení, kam v současné době necestovat?
Určitě do celé Itálie. Nemoc se šíří velmi rychle ve Francii, v Německu. Nevíme, jak se bude rozšiřovat v Rakousku. Popravdě, teď bych si dovolenou jinam než po českých zemích neplánovala. Samozřejmě s tím rizikem, že se i v Čechách se může stát, že se časem nakazím. Nehrozí mi ale, že zůstanu v karanténě v zahraničí.