Tři miliardy. Tolik igelitek spotřebují Češi za jeden rok. Plastová taška se přitom rozkládá desítky let a většina nakupujících ji použije zpravidla jen jednou. Zabránit jejich plýtvání se snaží novela zákona o obalech, která platí od nového roku.

A jak se s ní prodejci perou? „Za velkou tašku si účtujeme 4 koruny jako dřív, za malou nově dvě koruny. Těch vydáváme o něco méně, ale nějak drasticky jejich počet neklesl,“ řekl prodejce v litoměřické elektře.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce první údaje dokazují, že u obchodních řetězců klesla spotřeba tašek zhruba o polovinu.

Již v loňském březnu přestaly igelitové tašky nabízet supermarkety Lidl. „Společnost ušetří ročně více než 27 milionů. Nyní nabízíme zákazníkům tašky papírové, trvanlivé nebo bavlněné s certifikátem Fairtrade. Už v minulosti byly tašky zpoplatněné a nikdy jsme je v prodejnách nerozdávali zdarma,“ uvedla za společnost Zuzana Holá.

Podle údajů ministerstva životního prostředí použije jeden člověk v ČR v průměru 300 igelitek ročně. Úřad si od úpravy zákona slibuje do příštího roku pokles použitých sáčků na 90 kusů na osobu ročně, do roku 2025 pak na 40 kusů. Novela se však netýká klasických malých „igeliťáků“.

„Výjimku představují velmi lehké plastové odnosné tašky o tloušťce stěny do 15 mikronů, které jsou nezbytné z hygienických důvodů nebo se poskytují jako prodejní obal pro volně ložené potraviny, jako je pečivo nebo zelenina v případě, že jejich použití pomáhá zabránit plýtvání potravinami,“ upřesnil mluvčí České obchodní inspekce (ČOI) Jiří Fröhlich.

Problémem jsou i sáčky

Zrovna u nich by podle některých nakupujících mohlo mít zpoplatnění větší efekt. „Tašky už si nějakou dobu nosíme svoje, buď malé látkové, nebo velké jako má IKEA. Když už musím tašku koupit, tak volím papírovou. Nejvíc plýtváme s malými sáčky od pečiva nebo ovoce, které jdou málokdy použít znovu,“ říká Martina z Lovosic.

Cena za tašku musí podle novely prokazatelně pokrýt náklady na její pořízení, nesmí být jen symbolická. Jejich ceny se tak pohybují od dvou do deseti korun. V případě poskytnutí tašky zdarma hrozí prodejci až půlmilionová pokuta, nicméně žádné masivní kontroly zatím ČOI neplánuje.

Plýtvání igelitovými taškami a pytlíky představuje problém celosvětového významu a řada států zakázala jejich používání úplně. Například v africké Keni se odhaduje, že před loňským zákazem obyvatelé používali kolem 24 milionů igelitek měsíčně. Dnes tu výrobce, prodejce a uživatele pytlíků čeká v přepočtu na koruny až osmisettisícová pokuta nebo vězení.