Někdy by se nám hodila křišťálová koule, říká v lehké nadsázce meteorolog Radek Tomšů z Teplic, který působí na severočeské meteorologické stanici Kočkov. Předpovědi počasí podle něj totiž předchází pečlivý sběr informací z mnoha zdrojů a v neposlední řadě i zkušenosti a úsudek meteorologa. Co nejpřesnější zprávy o počasí potřebují piloti, cestáři, zemědělci. Ale nejen tím se na Kočkově meteorologové zabývají. Patří sem například i shromažďování informací o stavu vody v krajině, čistotě ovzduší a mnohé další.
Většina lidí si meteorologii představuje jako věštění z křišťálové koule, jaký na to máte názor?
Ano, v nadsázce existuje malé procento případů, kdy si jsme málo jistí a kdy by se nám ta křišťálová koule hodila. Vážněji už je za každou předpovědí skryto studium aktuální situace, meteorologických modelů a konzultace mezi profesionálními meteorology. V neposlední řadě je důležitá i zkušenost a dobrý úsudek meteorologa. Zkušenost přispívá poměrně hodně k úspěšnosti předpovědi.
Jaký rozsah působení má vlastně kočkovské pracoviště?
Na poli meteorologie odpovídáme za Ústecký i Liberecký kraj, v nočních hodinách i za Pardubický a Královéhradecký kraj. Například v hydrologii dokonce i za Karlovarský kraj kvůli charakteru povodí řeky Ohře. U čistoty ovzduší například odpovídáme za vyhlašování smogové situace a specialitou našeho pracoviště je vydávání biometeorologické předpovědi pro celou Českou republiku.
Lze například z pouhého pohledu na oblohu říci, jaké bude počasí v příštích hodinách?
Do určitě míry ano, ten pohled je samozřejmě často časově omezený, někdy v řádu desítek minut, někdy to v pohodě vyjde na celý den. Například pamatuji situaci z roku 1998, kdy v Teplicích byla ještě kolem 13.30 zcela jasná obloha a o dvě hodiny později už padaly kroupy o velikosti ping-pongových míčků. Meteorolog má samozřejmě výhodu v tom, že zná situaci v atmosféře více podrobně. Pro opravdu dobrou předpověď obvykle jen pohled z okna nestačí, ale na druhou stranu i meteorolog by se měl z okna občas podívat, jestli mu to opravdu vychází.
Může běžný řadový občan shromažďovat jako koníček meteorologická data a pak je posílat vám? A jsou užitečná?
Řada lidí to dnes dělá. V Česku je hodně nadšených amatérských pozorovatelů, kteří data sdílí třeba prostřednictvím sociálních sítí. Pro určení výskytu třeba nějakého extrémního jevu, například tornáda, krup a podobně je jejich práce velice důležitá. Co se týká dlouhodobého sledování, používáme spíše svoje vlastní data, protože tam je požadavek na přesnost a ověření dat poměrně přísný a takové požadavky splňují především stanice ČHMÚ nebo Ústav fyziky atmosféry (ÚFA).
Celý rozhovor naleznete v aktuálním vydání Týdeníku Směr, který vychází v úterý v 12. února.
