Budeme v něm zveřejňovat archivní snímky z obcí Teplicka (ale i z různých spolků, sportovních klubů, zájmových sdružení atd.) z let 1918 až 1992. V prvním díle se podíváme do Proboštova!
Máte doma také zajímavé snímky z našeho regionu z těchto let? Pošlete nám je na teplicky@denik.cz.
Co říkají o životě v Proboštově jeho obyvatelé?
Alena Kirschnerová, 61 let, Proboštov, kadeřnice:
„Pocházím z Krupky, ale v Proboštově bydlím už 37 let. Jsem tady opravdu spokojená, dobře se tu žije, v obci je klid, pohoda, hezká příroda okolo. V poslední době u nás máme hodně vydařených kulturních a společenských akcí. Spokojená jsem i s dopravou, jak autobusovou, tak vlakovou, i když někteří sousedé zejména na autobusové spoje nadávají. Také obchody na běžné nákupy stačí. Co mi vadí, je parkování. Je pravda, že dříve bylo mnohem méně aut, ale rekonstrukce ulic, zejména Kapitána Jaroše, hodně parkovacích míst ubraly. Vůbec nechápu tu spoustu ostrůvků u přechodů i na rozích ulic.“
Jana Čermáková, 35 let, Proboštov, starostka:
"V naší obci žiji od roku 1989. Mám zde téměř celou rodinu. Nejvíce oceňuji vzájemné sousedské vztahy, krásnou přírodu, odpočinková místa a sportoviště. Za poslední léta se mnohé podařilo. Máme opravené školní budovy, nové chodníky, komunikace, provádí se rekonstrukce bytových domů a spoustu dalšího. Ráda se spolupodílím na organizaci nejrůznějších kulturních, tradičních a charitativních akcí a dle velké návštěvnosti usuzuji, že jsou v tomto směru spokojeni i naši občané. Jako každou obec, tak i nás však trápí nedostatek parkovacích míst, z různých důvodů nedokončené projekty, narůstající administrativa, vandalismus a především v letních měsících drobná kriminalita. V letošním roce nás pak především čeká s ohledem na životní prostředí dokončení části revitalizace Proboštovského lesoparku, tedy zdravotní a bezpečností řezy a odstranění nebezpečných suchých stromů. Hlavními projekty pak kromě jiného jsou výstavba a rekonstrukce školní jídelny a tělocvičny a zahájení projektových činností objektu sportovního areálu. Velmi se těším i na škálu kulturních akcí, které budou zahájeny druhým ročníkem Proboštovského Masopustu."
Stanislav Jordán, 40 let, Proboštov, obecní strážník:
„Pocházím z Mostu, v Proboštově bydlím 14 let. Řadu let už tu dělám obecního policistu. Musím říci, že jsme klidná obec. Přestože máme spíše ráz předměstí, žijeme jako na klasické vesnici. Lidé se tu vzájemně znají, každý se pozdraví. Přitom co se týká zastavěné plochy jsme i s Přítkovem větší než třeba Duchcov. Co mi opravdu vadí, je nevychovanost přespolních návštěvníků obce, ať už k nám přijíždějí nebo přicházejí na návštěvy nebo za zábavou. Po nich nám většinou zůstává velký nepořádek na veřejných prostranstvích. Svým chováním a hlukem také obtěžují místní, kteří jsou až na malé výjimky vychovaní a nic podobného si nedovolí.“
Stanislav Sýkora, 60 let, Proboštov, řidič:
„Žiju v Proboštově celý život, takže mohu porovnávat. Hodně věcí se změnilo k lepšímu. Co mi trochu vadí, je, že většina volných ploch, kam se dalo zajít se psem nebo jen tak na procházku, je dneska zastavěná rodinnými domky. V obci nám tak zbyl prakticky jen lesopark, ale tam už je rok vlastně zakázaný vstup. V souvislosti s tím mě vyděsila informace o plánovaném masivním kácení v lesoparku. Jsem také dlouholetý myslivec a trochu o této problematice něco vím, takže si nemyslím, že by bylo nutné tolik stromů porazit. Proboštov vždycky byl a doufám, že i nadále bude, klidná obec, kde se většina lidí vzájemně zná. Musím ocenit partu lidí z hospůdky Stará masna, díky nim se v obci rozhýbala kultura. Mají skvělé nápady a ve spolupráci s vedením obce je dokáží zrealizovat.“
Václav Křeček, 72 let, Proboštov, důchodce:
„Celý můj život je spjatý s Proboštovem. Narodil jsem se 27. dubna 1946 v domě, kde je dnes restaurace Stará masna. Na svět mi pomohla porodní bába paní Koubková. Jsem tady naprosto spokojený, v naší vesnici je klid, pohoda, žijí tu dobří lidé. Když porovnám, jak se žilo kdysi za Československa a nyní, tak bych řekl, že dneska je to lepší. Snad jenom obchodů tady bylo víc, zbyly nám už jen vietnamské večerky. Ovšem otázka je, jestli by někdo chodil nakupovat do masny, zeleniny nebo trafiky. Každý má auto a zajede si do velkých nákupních center. Co se mi opravdu líbí, je to, že v poslední době se u nás začaly obnovovat staré tradice, jako je masopust nebo pálení čarodějnic. Ty akce jsou opravdu hodně vydařené.“