Budeme v něm zveřejňovat archivní snímky z obcí Teplicka (ale i z různých spolků, sportovních klubů, zájmových sdružení atd.) z let 1918 až 1992. V druhém díle se podíváme do města Hrob!

Máte doma také zajímavé snímky z našeho regionu z těchto let? Pošlete nám je na teplicky@denik.cz.

Co říkají o životě v Hrobu jeho obyvatelé?

Miroslav Čachotský, 79 let, Hrob, důchodce:

„Do Hrobu jsem se přistěhoval s rodiči z Dubňan v roce 1946, když mi bylo sedm let. Přistěhovalo se sem v době osídlování pohraničí několik rodin a tátové tu dostali práci na šachtě. Oženil jsem se tady, postavil si baráček. Zdejší příroda a hory, zvláště v zimě, mi natolik učarovaly, že bych nikam jinam nešel. Nic mi tu nechybí. Dříve jsme navštěvovali divadlo v Teplicích, nebo jsme jezdili i do Mostu. Hodně jsme chodili do kina, jehož produkci vytlačila televize a nakonec ho pro malý zájem zrušili. Na nákup je v Hrobu sice už jen pár obchodů, ale mám auto a pro větší nákup si zajedu do marketů do Teplic nebo do Duchcova. Jsem tady spokojený, jen škoda, že ty roky tak rychle ubíhají…“

Miloslava Pechová, 60 let, Hrob, úřednice:

„V Hrobu dříve bývalo více obchodů, a to s textilem, zeleninou, domácí potřeby i řezník. Dnes zajišťují obchody s potravinami Vietnamci. Je pravda, že tu máme lékárnu, ševce. Na větší nákupy ale musíme zajíždět do marketů do Teplic nebo Duchcova, popřípadě do Oseka. Dříve bylo v Hrobu v provozu kino a kulturu zajišťovala osvětová beseda. Koncerty se konaly buď v kině, nebo v Koruně. Dnes tu nic takového není. Je tu funkční Volnočasové centrum. Provozuje různé kroužky, které převážně využívají děti. Doprava je celkem vyhovující, ale o víkendu je to slabší. Spoje na Teplice jsou lepší, horší to je na druhou stranu na Litvínov. Jinak jsem v Hrobu spokojená..“

Karel Hirsch, 54 let, Hrob, starosta

„Žiji tady 54 roků, prožil jsem v Hrobu své dětství a jsem velký patriot. Vzpomínám na některé stavby, které už neexistují, jako byl starý zájezdový hostinec, nebo starý mlýn, který se rozpadal, ale dnes se renovuje a vzniká krásná stavba. V sedmdesátých letech se zde postavily panelové domy s ústředním topením, teplou vodou a to jsme jako kluci záviděli. Horší pro město bylo omezení provozu v pánvárně a když byl definitivně  zrušený Bonex, z něhož jsou dnes ruiny, které hyzdí město. Celkem to postihlo 300 lidí, kteří byli najednou bez práce. V poslední době se naopak obnovily staré tradice a vznikly nové, jako je například Vítání jara, Hrobské slavnosti nebo Horská jízda psích spřežení. Jinak jsem pyšný na to, jak v Hrobu fungují dobrovolní hasiči.“