Vlastní období husitských válek zasáhlo například do života teplického kláštera a to významným způsobem. V červnu 1421 tudy táhly pražské husitské oddíly proti Mostu - vypálili klášter v Oseku, obsadili Duchcova dobyli Bílinu. Budovy teplického kláštera zůstaly ušetřeny stejně jako životy řeholnic. Vojska poklidně Teplicemi pouze protáhla. Snad k tomu přispělo i to, že měli Husité mezi městskými obyvateli své přívržence.

Historické dokumenty uvádějí, že klášter byl v roce 1421 obsazen husity, ale z důvodu „vlídného přijetí“ (jak píše například ve své kronice Vavřinec z Březové) nebyl vypálen. Stal se tak jedním z mála klášterů, jenž přežil husitské plenění. Uvažuje se, že řeholnice přijaly pražské artikuly - program husitského hnutí (přijímání pod obojí, svobodné hlásání slova božího, trestání smrtelných hříchů, odejmutí světského majetku církvi), aby se zachránily.

O pět let později však už bylo hůř. Husité se rozhodli dobýt katolické Ústí. V souvislosti s bitvou u Ústí nad Labem „Na Běhání“ v roce 1426 došlo k dalšímu drancování (tentokrát vojsky křižáckými) a klášter vstoupil do nejtěžšího období své existence. Selhávala obrana i zásobování, takže jeptišky brzy byly zcela bez prostředků. Abatyše teplického kláštera naposledy vykonávala své úřední povinnosti v roce 1435, celé panství však už fakticky držel někdejší husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Klášterní budovy (kromě baziliky) byly pravděpodobně přestavovány na světské sídlo („hrad“ či „tvrz“), nicméně práva benediktinek byla ještě po nějakou dobu udržována.

V roce 1426 se husité střetli s křižáky v bitvě u Ústí nad Labem. Křižáci byli poraženi a prchali do lesů za Krupkou. Husité je pronásledovali a nikoho nešetřili. Po bitvě katolíci z Krupky chodili k jejich hrobu, aby se modlili za pokoj jejich duší. Někdy po roce 1434 do těchto míst přišla dívka z Krupky ještě se dvěma občany na svátek narození Panny Marie – 8. září. Když se pomodlili za zemřelé, začala dívka vyžínat trávu na hromadném hrobě. Tu se náhle z trávy vztyčil had a ovinul se kolem její ruky. Had se však z její ruky odvinul, odplazil se na blízkou lípu a zmizel v její dutině. Oba přítomní přiskočili k dutině, aby hada zabili. Jaké však bylo jejich překvapení, když v dutině zahlédli sošku Panny Marie Bolestné. Oznámili svůj nález knězi v Krupce a dohodli se s ním, že nad hrobem postaví kapli a do ní se umístí nalezená soška. Před započetím stavby byla skácena stará lípa, a protože vedle lípy byla studánka, voda z ní byla potrubím odvedena mimo kapli. Kaple byla postavena tak, aby hrob křižáků byl pod kaplí a hlavní oltář nad místem, kde byla v dutině ukryta soška. Nad místem, kde potrubím vytékala odvedená voda, byla později postavena kaplička.

5. srpna 1421, se husitská vojska neúspěšně snažila dobít město Most. Vedl je Jan Želivský. Podle kronik při střetu mezi husity a katolíky zahynuly tisíce vojáků. Most byl jediným městem na území dnešního Ústeckého kraje, které husité nedobyli. V roce 1421 obsadili Chomutov. Kadaň, Teplice, Bílinu nebo Duchcov. K 600. výročí bitvy vydalo Oblastní muzeum v Mostě komiks, který je možné si stáhnout na jejich webových stránkách. Historickou událost má přiblížit hlavně mladým.

Jaký byl život za Žižky to má naznačit právě zmíněný velkofilm. Na Teplicku se na něj můžete přijít podívat například na teplický zámek. Na jeho nádvoří touto premiérovou projekcí ukončí ve čtvrtek 8. září letní sezónu venkovní kino DK Teplice.