To jsou informace, které zazněly v nedávném pořadu Události České televize. Nutriční odborníky k tomu vede skutečnost, že každé páté české dítě do patnácti let je obézní a hovoří se dokonce o epidemii obezity, která Česko zachvátila.
„S obezitou máme skutečně velký problém. Podle odborníků jsme dokonce na prvním místě v Evropě,“ potvrzuje Miroslava Slavíková, vedoucí oddělení hygieny výživy Územního pracoviště Krajské hygienické stanice v Teplicích.
Potvrzuje, že zástupci ministerstev školství a zdravotnictví a nutriční odborníci ČR se již několik let snaží dohodnout na nových doporučených výživových dávkách. „Ale sjednotit naše doporučení a doporučení EU není tak jednoduché, protože se nikde pravidelně každodenně nevaří a také neexistuje tzv. spotřební koš. Je ovšem pravdou, že české výživové dávky jsou nadhodnocené, zejména v doporučeném množství bílkovin. To je v jídelníčcích skutečně vysoké, zejména bílkovin živočišných.“ V této souvislosti se hodí připomenout, že Územní pracoviště KHS v Teplicích se dlouhodobě zabývá sledováním nutriční hodnoty stravy pomocí výpočtů počítačovým programem. Rovněž se stalo poradním místem Ministerstva zdravotnictví pro tuto problematiku.
Až do zmíněné televizní reportáže se česká veřejnost mohla domnívat, že systém veřejného stravování v našich školních jídelnách a skladba jídelníčku jsou hygienickou službou velmi dobře ošetřeny a upraveny vyhláškami. „Ale právě doporučené dávky, ze kterých tato legislativa vychází, jsou již staršího data a řešily spíše nedostatečnou výživu,“ upozorňuje Slavíková. Podle ní, doporučené množství, které tělo potřebuje, je cca 1 g na 1 kg tělesné váhy, u dětí to může být více. Přitom české děti ve školních jídelnách v současné době dostávají i 3,5 g na 1 kg tělesné váhy, což je opravdu hodně. „Množství zkonzumovaných bílkovin by nemělo být větší než 2g na 1 kg tělesné váhy. Jinak jsou při jejich odbourávání zbytečně zatížena játra a ledviny a následně při ukládání metabolitů také klouby,“ vysvětluje Slavíková. Sama se právě o tuto problematiku již několik let aktivně zajímá.
Spolu s Lékařskou fakultou Masarykovy Univerzity v Brně byla iniciátorkou a spoluautorkou otevřeného dopisu hlavnímu hygienikovi, na jehož základě sestavil skupinu odborníků, která po ročním průzkumu doporučila přijmout dávky EU. „Společnost pro výživu zase doporučuje přijmout dávky DACH, čili Německa, Rakouska a Švýcarska,“ upřesňuje.
Podle reportérů ČT by spolu se změnou jídelníčků ve školních jídelnách mělo dojít také k dodávání nových mléčných výrobků do škol. Nehovořilo se ovšem o eventuálním zákazu prodeje nápojů kolového typu, před nimiž dětští lékaři a nutriční odborníci z mnoha důvodů varují. „Nevím nic o plánovaném rozšíření mléčných výrobků do škol. Pravdou je, že slazené mléčné výrobky mohou znamenat problém pro děti obézní a například alergické. O zákazu nápojů kolového typu ve školách jsem zatím také neslyšela, ale jistě by to bylo dobré. Připravuje se novela zákona o ochraně veřejného zdraví, kde je právě problematika pitného režimu ve školách ošetřena. Ale jaké změny budou nakonec přijaty a zda k nim dojde skutečně už od září, je těžké odhadnout,“ konstatuje Mgr. Slavíková.