Kliknutím zvětšíteMěsto Teplice si nechalo na příští rok udělat kalendář ve stylu poděkování těm, kteří se letos starali o chod veřejných služeb v době pandemie. S pracovním názvem pro kalendář Anonymní hrdinové oslovilo město teplického fotografa Milana Stryju, aby jim v tom pomohl.
„Příběh kalendáře se začal psát v půlce dubna, kdy mi zavolala vedoucí odboru kultury a sportu z města s tím, že jsem byl vybrán jako jeden z kandidátů pro nafocení kalendáře na příští rok, což mě samozřejmě velmi potěšilo. Požádala mě o zaslání několika ukázkových fotek městské krajiny. Od té doby proběhlo ještě několik jednání s vedením města až jsme se nakonec dohodli na pracovním názvu kalendáře „Anonymní hrdinové“ – jako poděkování všem občanům, kteří se starali o chod veřejných služeb v době pandemie. Těžko už dnes dohledat, čí to byl přesně nápad, byl to nakonec týmový výsledek, alespoň tak to vidím já. Portrét v exteriéru však byl vybrán mimo jiné i proto, že patří k mým silným stránkám. Byl konec května a kalendář začínal nabírat podobu – začínal jsem ho vidět v hlavě,“ vypráví Milan Stryja.
Město si u něj objednalo nafocení 13 fotek pro kalendář s termínem dodání do konce září. Z pohledu fotografa to vypadalo jako spousta času, zhruba udělat 3–4 fotky za měsíc. Ovšem jen dohodnutí konceptu prý zabralo šest týdnů, a to zrovna začínaly dva měsíce letních prázdnin.
Pro fotografa je taková objednávka krásný, nicméně velmi zavazující pocit. „Koncept, který jsem měl v hlavě, byl takový, aby fotky působily klidně, graficky výrazně, kompozičně jednoduše. 1-4 postavy pozorující západ slunce, symbolizující naději. Bez viditelných obličejů. Fotka bude symbol, zastupující všechny lidi z dané profese. Aby fotky nepůsobily jako momentky při práci, fotit se mělo vždy v pro danou profesi netypickém prostředí a vždy v podobných pózách, aby byl kalendář konzistentní,“ vzpomíná na počátek projektu fotograf.
V pozadí na každé fotce by mělo zůstat ikonické místo z Teplic, ale spíše v náznaku, aby byly hlavním motivem hrdinové na fotce. „Začal jsem obvolávat vesměs ředitele organizací zřizovaných, nebo spolupracujících s městem (Severočeská filharmonie Teplice, Městská policie Teplice, Arriva, Marius Pedersen), a dále mé kamarády a známé z vhodných profesí. Brzo jsem zjistil, že pro ten projekt budu potřebovat i podporu vedení, nejen vůli mých kamarádů, takže jsem začal focení domlouvat s řediteli HZS Teplice, Botanické zahrady a několika škol, tiskovým mluvčím ZZSUK (záchranáři), Krajské zdravotní, FK Teplice. Na fotkách jsme chtěli mít reálné zástupce profesí, žádné modely. Dále jsem potřeboval získat povolení majitelů pozemků, na kterých jsem chtěl fotit, například nahoře na Doubravce, na hrádku na Letné, Knaku. A také pečlivě sledovat předpověď počasí,“ zmiňuje ke své práci pro město Stryja.
Nafocením fotek tvorba kalendáře neskončila. Následovaly hodiny vybírání fotek z nafocených více než 1100 snímků, úpravy, ladění fotek tak, aby se k sobě hodily. „Poté následovalo kolečko schůzek na magistrátu, finální výběr. Po odeslání fotek do firmy Alwac, která kalendáře tiskla, se ladila grafika, výběr barev, barva kovové spirály, a u několika fotek došlo k různým barevným verzím, aby co nejlépe ladil kalendář jako celek, jednotlivé kroky jsem jako fotograf spolu-schvaloval a kolikrát jsme měli schůzky i několikrát denně,“ uzavírá kruh autor fotografií na kalendáři města.
Poté už stačilo kalendář jen vytisknout a připravit k distribuci.
Příběhy k jednotlivým fotografiím v kalendáři
Filharmonie
Můj požadavek na modely byl jednoduchý – musí hrát na co největší a ideálně blýskavý nástroj, aby byl hezky vidět na fotkách. Prázdniny to však komplikovaly, dlouho jsem čekal na dostupnost vybraných hudebníků. Musel jsem zajistit povolení vjezdu nahoru na Doubravku a povolení majitele pozemků. Fotili jsme téměř 2 hodiny, čekali jsme na správnou polohu slunce, díky vyvýšené poloze slunce zapadalo o dost později, než jsem čekal.
Kadeřníci
Pro tuto fotku jsem vybral úspěšné kadeřnictví kamarádů, a jelikož kadeřníci vypadají „mimopracovně“ kdekoliv mimo salón, umístil jsem je na náměstí Svobody. A protože kadeřníkům občas dorazí klienti se zpožděním, i tým kadeřníků dorazil na focení o něco později a z radnice v pozadí zbyla už jen silueta. Nakonec je to dobře, fotka působí čistě a výrazně.
Arriva
Focení městského dopravce byl oříšek, chtěl jsem nechat dovézt trolejbus někam, kam normálně nejezdí, třeba na Doubravku, nebo někam do parku, ale vždy jsem narazil na problém, že by se tam trolejbus nevytočil, nebo má moc velkou váhu a mohl by zničit vozovku. Nakonec jsme vybrali Zámecké náměstí, Arriva mi zapůjčila na hodinu parciální trolejbus, vyřídil jsem povolení vjezdu na náměstí, a mohlo se fotit. Zkoušeli jsme různé kompoziční varianty, pan řidič byl skvělý, popojížděl po centimetrech po náměstí, lidé na zahrádkách se bavili.
Fotbalisté
Focení pro kalendář jsem domlouval s ředitelem marketingu a komunikace FKT, byl skvělý, zajistil na focení dresy bez jmen, aby mohli být hráči v dresu, ale anonymní. Hráči dorazili perfektně připravení. Fotili jsme se siluetou věžiček, protože to místo mám rád a vypadá na fotce skvěle.
Hudebník/rocker
Toto je jedna z mála fotek, která má určitou spojitost s místem, nicméně byla to první věc, která mně napadla, a nedokázal jsem se jí vzdát. Myšlenka to byla jednoduchá, rocker sedící na nápisu, hledící do krajiny. Nicméně najít hudebníka, který by si na střechu klubu v noci troufnul a udělal to bezpečně, bylo trochu složitější. Nakonec se zadařilo, majitel budovy nás po odsouhlasení dodavatele nápisu na střechu pustil, sehnali jsme kytaristu, který ve volném čase leze po skalách, takže nemá závratě. Umístění světel na střechu už byla oproti tomu legrace.
Marius Pedersen
Zde jsme měli opět problém, jak vyfotit pracovníky této firmy tak, aby nevypadali pracovně, jezdí totiž všude. Zkoušel jsem variantu fotky, kdy kropící vůz stříkal vodní tříšť nad hlavami pracovníků, a kapky tvořily v posledním slunci duhu, ale na fotce už toho bylo moc a vybrali jsme jednodušší variantu.
Atleti
Pro tuto fotku jsem vybral kamaráda, který trénuje atletickou mládež. Jako místo focení jsme vybrali zámeckou zahradu. Fotilo se vedle jedné z plastik, aby bylo možné místo snáze identifikovat. Na fotce jsem chtěl mít startovací pistoli, respektive zachycený výstřel z ní. Ověřil jsem si na magistrátu, zda je možné v parku večer ze startovací pistole střílet, byl jsem ujištěn, že do 22. hodiny to není problém. Pro jistotu jsem požádal, aby byla upozorněna Městská Policie a Policie České republiky. Po zhruba šestém výstřelu se na nás nahrnulo šest mužů zásahové jednotky, a než se po osmi telefonátech celá věc vysvětlila, byla tma a focení byl konec. Ukázalo se, že bohužel nedošlo k předání informací mezi směnami, alespoň jsme z focení odešli o zajímavý zážitek bohatší.
Hasiči
Další z organizací, která pracuje úplně všude. Díky skvělé podpoře ředitele ÚO HZS jsem si mohl vcelku vybírat, nakonec jsem zvolil Horní Zámecký Rybník, také kvůli vodotrysku, lehce připomínající tryskající proudnici. To jsem ještě netušil, že bude potřebovat povolení místního rybářského svazu, jelikož má rybník v pronájmu, dále povolení odboru životního prostředí a povolení k vjezdu od odboru dopravy, aby hasiči nemuseli nést člun od silnice. Byl jsem trochu překvapený, když na focení kromě auta s člunem dorazil i hasičský speciál – pánové byli ve službě a bylo zapotřebí, aby v případě, že by to bylo nutné, mohli kdykoliv vyrazit k zásahu. Z toho důvodu jsem je i fotil z mola na rybníce dva metry od břehu, o sundání zásahových bot nemohla být ani řeč.
Městská policie
Opět nerudovská otázka, kam s nimi, bývají totiž všude. Rozhodl jsem se pro krásně zrekonstruovanou budovu hvězdárny, čistě z vizuálních důvodů (dalekohled v budově a měření rychlosti v obci je podobnost čistě náhodná). Město v pozadí kryjí stromy. Focení proběhlo hladce.
Učitelé
Focení učitelů byl také oříšek, vymyslel jsem si totiž, že na fotce bude kromě učitelů i jedna pomůcka – kostlivec. Měsíc jsem obvolával všechny známé po školách, vesměs narážel na problém jménem prázdniny, až se mi s pomocí zástupkyně ředitele hotelové školy podařilo kostlivce sehnat na obchodní akademii. Podmínka byla, že nebude cestovat daleko od školy, jelikož je to drahá a křehká pomůcka. Proto stojí učitelé před budovou obchodní akademie. Sehnat trojúhelník a balón už byla legrace, vzhledem k blížícímu se termínu odevzdání a nepříznivé předpovědi počasí jsem fotil učitele v den sehnání kostry, OA dodala i náhradní učitele na focení, dopředu domluvení učitelé ten den nemohli.
Prodavači
Tento obor byl trochu oříšek. Jak vyfotit prodavače tak, aby bylo poznat, že je prodavač? Focení jsem domluvil s ochotnou paní zelinářkou a po rychlém telefonátu s majitelem nemovitosti vznikla výsledná fotka. Paní zelinářka to vzala velmi zodpovědně a na focení přinesla na výběr několik různých šatů.
Záchranáři
Fotka vznikla s povolením vedení ZZSUK, jedno povolení k vjezdu k vodojemu a mohlo se fotit. Vodojem jsem vybral jako symbolickou dominantu Teplic.
Zdravotní sestry
Děvčata mě trochu potrápila, 3x se muselo focení zrušit z důvodů změny směn či nemocí, naposledy den před focením v týdnu termínu odevzdávání fotek, ale díky kontaktům jsem sehnal děvčata z Covid ARO. Tímto děkuji řediteli botanické za poskytnutí prostor zahrady po zavírací době.
108
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
