Barokní zámeček ve Hliňanech na Ústecku dříve sloužil jako léčebný ústav mládeži, pak osobám se zdravotním postižením. Poslední léta pustnul. Během první vlny epidemie ale objekt v majetku kraje zprovoznila charita pro lidi bez domova, které stihla nemoc Covid-19, nebo karanténa. Dosud to stálo skoro milion a půl, „ohřálo“ se tu přitom jen pět lidí. Mezi nimi i imigrant, který za dva dny utekl. Celou karanténu si tam odbyl propuštěný vězeň. Novému vedení hejtmanství přijde další udržování zařízení zbytečně nákladné, od Nového roku chce problém řešit jinak.

Kdo se o ně postará?

Podle náměstka hejtmana Jiřího Kulhánka (ODS) jsou ve hře tři varianty: udržet Hliňany, péčí o bezdomovce pověřit obce s rozšířenou působností (ORP), nebo je umisťovat na sociální lůžka v nemocnicích. „Byl by to pro kraj nejnižší náklad, péči by hradily pojišťovny. Bylo by to i efektivnější a rychlejší, ta lůžka jsou neustále k dispozici a zdravotní zařízení jsou k tomu přizpůsobena,“ přiblížil Kulhánek. Ještě jinou variantu předestřel hejtman Jan Schiller (ANO). Zámek by pro zmíněné osoby zůstal v provozu, ale v režimu sociálních lůžek hrazených pojišťovnami. Která nemocnice by tu měla o covid pozitivní lidi bez domova či v karanténě pečovat, hejtman zatím neví, ani další podrobnosti. „Je to v jednání,“ shrnul.

Ještě na jaře se nevědělo, zda bude nutné izolovat desítky či dokonce stovky lidí bez domova. Pro každý případ pro ně mělo být v každém kraji v pohotovosti několik spádových zařízení. Když se časem nepotvrzovaly nejčernější odhady, kraj se spokojil s jedním. 

Podle předchozího náměstka hejtmana Martina Kliky (ex-ČSSD, dnes Lepší Sever) vláda původně chtěla řešení problému od ORP. „Vzali jsme to na sebe, chtěli jsme ulevit městům. Chtěli jsme to ale od státu profinancovat, jak to sliboval ORP v jiných krajích,“ dodal s tím, že jak to dopadlo, neví. Nápad umisťovat zmíněné osoby do nemocnic mu šťastný nepřijde: „Nedovedu si to představit. Kolikrát jsou bez sociálních návyků. Myslím si, že to bude stát daleko více peněz. Akorát se budeme tvářit, že to neplatí kraj.“

Nákladné opravy

Pokud se Hliňany nynější funkce zbaví, mohla by podle Kulhánka se zámečkem dál naložit obec. Ve spádových Řehlovicích ale neuvažují o tom, že by si ho od kraje koupili či pronajali. A to i když by se jeho rozsáhlé prostory daly využít třeba na ubytování nebo skladování. „Toho zámečku je škoda, ale bylo by to velmi nákladné, je v poměrně hrozném stavu,“ vylíčila starostka Jana Princová.

Zámeček nabídli i ústecké oblastní charitě, která speciální zařízení za peníze kraje rozjela. I tady ale nad tím krčí rameny. „Máme nápady,“ připustil šéf organizace Rostislav Domorák. „Dnes je problém třeba se starými lidmi, kteří nemají dost velký důchod, aby si zaplatili domov pro seniory. V azylovém domě jsou čím dál starší lidé. Ale nemáme finance. Hliňany potřebují rekonstrukci. Na to žádná neziskovka nebude bez dotací mít,“ dodal.

Objektů jako Hliňany spravuje příspěvková organizace Krajská majetková více, jejich údržba kraj přijde na 15 milionů ročně. Nové vedení by chtělo část zbytného majetku zpeněžit. „Je to jedna z cest, jak něco vydělat a něco ušetřit,“ vysvětlil Kulhánek. Podobně jako Hliňany také zámek v Liběšicích na Litoměřicku dříve sloužil sociálním účelům a dnes pustne. Kraj se objektu pokouší v dražbě zbavit už léta. Kupce ale dosud nenašel, ačkoli už o 5 milionů slevil z původní ceny 40 milionů.