„Představme si na okamžik, že by slova tehdejšího hejtmana Jiřího Šulce (ODS), pronesená po zasedání ústeckého krajského zastupitelstva v březnu 2005, že se osobně zaručuje za dostavbu úseku dálnice D8 přes České středohoří do roku 2010, nebyla jen slova. Že by 7. června 2013, kdy došlo k mohutnému sesuvu na rozestavěné trase mezi Dobkovičkami a Prackovicemi, byla již dálnice v plném provozu. Že by řidiči stotřicetikilometrovou rychlostí po vyjetí z tunelu náhle před sebou uviděli vysokou hradbu zeminy.

Co by zabránilo katastrofě? Když navíc víme, že trasa dálnice vede po úbočí strmého svahu, pod nímž podle Labe je téměř souvislá zástavba a vede tudy frekventovaný železniční koridor a silnice?

Přitom jak Šulc, jako všichni, kdo nakonec prosadili tuto variantu trasy D8, dostatečně včas věděli o varování geologů, jaké riziko hrozí. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dokonce slibovalo zprovoznění úseku už ve druhé polovině roku 2009. Ve svém rozboru obou zvažovaných variant uvádělo, že pokud by se volila bezpečnější trasa navrhovaná (nejen) ekology, dostavba by se protáhla „až" do roku 2013.

Když ponecháme stranou různé teorie, komu a proč vyhovovalo vést trasu D8 riskantně právě tudy, kudy nyní vede, příslušní regionální politici, právě proto, že na nich bylo konečné rozhodnutí, se nemohou zbavit odpovědnosti za současnou situaci.

Oni to jsou, a nikdo jiný, kdo ji přinejmenším z nekompetentnosti a nedostatečné uvážlivosti, možná i ze snahy lacino získat politické body (rozhodli přece v souladu s tlakem větší části veřejnosti) způsobili.

Oni to jsou, kdo si vzali jako rukojmí občany, kteří teď musí snášet problémy, vyplývající ze zahlcení objízdných tras stále frekventovanější dopravou. Nesou spoluvinu za prodražení výstavby minimálně o stovky miliónů korun (cena sanace sesuvu se odhaduje až na miliardu korun). Oni vytvářeli tlak na odpovědné úředníky, kteří se pak dopouštěli fatálních chyb ve správních řízeních. Těch chyb, jež následně zdlouhavě napravovaly soudy, což vedlo k dalšímu a dalšímu prodlužování dostavby. Je příliš laciné svádět teď všechno na někoho jiného.

Pokud by regionální politici v roce 2005, přes jeho zdánlivou nevýhodnost, zvolili navrhované variantní řešení, pak by se i podle zmíněných propočtů ŘSD dnes už třetím rokem jezdilo po dostavěné dálnici."

Máslo na hlavě nemá jen kraj

K problémům dostavby D8 dodává ústecký senátor Jaroslav Doubrava:

„V diskuzi o tom, kdo nese vinu za to, že stále není dokončen úsek dálnice z Lovosic do Řehlovic, kde najít viníka?

Podle mého názoru jde o souhru mnoha špatných či polovičatých, nedomyšlených rozhodnutí.

Svůj díl viny mají zcela jistě na ministerstvu životního prostředí, na ministerstvu dopravy, úředníci a pohlaváři na ústeckém krajském úřadu, ale také projektanti. Role pražských i severočeských pravičáků v chumlu kolem tehdejšího hejtmana Jiřího Šulce se začíná pomalu rozkrývat u soudu až v posledních dvou letech.

Četl jsem, že zásadní geologickou nevýhodou dálnice D8 ve variantě doporučované Ředitelstvím silnic a dálnic je náročné zmáhání průchodu sesuvným územím v okolí Prackovic. Na to upozorňovali geologové v čele s Pavlem Kopeckým.

Nejsem odborník. Proto se nechci zabývat detaily. Jistě ale vím, že v tomto okamžiku je již 22 let od zahájení stavby, bylo postaveno 76 kilometrů dálnice za 40 miliard korun. To je neschopnost a důsledek stovek drobných detailů, které dokáží např. Děti země využít v prospěch své agendy co nejdéle zdržet výstavbu dálnice D8. Cílenou brzdou je, z mého hlediska, bezpochyby nátlaková skupina Děti Země.

Zprovoznění D8 během prosince 2016? Po sesuvu půdy se říkalo: Už neplatí ani finanční a časové argumenty. Ještě před sesuvem byl odhad ceny 16 miliard s dokončením v roce 2015. Co bude? Po tolika komplikacích a právních útocích ekoaktivistů stále opakuji: budu tomu věřit až v okamžiku, kdy nebudu muset jet z Telnice, kde bydlím, do Prahy přes ústecký Vaňov do Lovosic a teprve potom po D8." (ro)