„Já pokaždé najdu. Stačí hodinová procházka nad Přítkovem a mám co sušit. Když je dobré období, rostou zde i bílé hřiby,“ říká vášnivý houbař Mirek z Teplic. „Chce to trochu chodit do kopce a ne pouze po rovině. Rostou ale i přímo u cesty,“ dodává muž, který má letos nasušené už tři třílitrové sklenice. Do lesa jezdí jednou za 14 dnů, když má volný víkend.

Po nájezdech houbařů na konci prázdnin si ale místní lesy teď dávají přestávku. Nasvědčují tomu informace od houbařů z webu nahouby.cz, kde píšou aktuální zprávy o výskytu hub. „Zkusil jsem Cínovec a žádná sláva, po 3 hodinách 4 hříbky, 1 křemenáč a přibližně 20 ryzců smrkových. Vody dost, jen to teplo asi chybí,“ píše například Venca. Další tam poukazují na nahnilé houby bez výskytu čerstvých.

Houbaření či sběr jiných lesních plodů je v rámci České republiky hodně rozšířeným koníčkem. Z lesa si toho ročně odneseme zhruba sedm set kamionů. Vyplývá to z průzkumu, který v posledním čtvrtstoletí každoročně pořádá Česká zemědělská univerzita s agenturou STEM/MARK.

Sbírat jen co znáte, radí odborníci

Pozor na jedovaté houby. Podle mykologů bychom měli do lesa chodit s atlasem hub. Nebo ho mít alespoň doma a donesené exempláře, u kterých si nejsme jistí, prověřit. „Osobně bych preferoval domácí, tedy české a slovenské zaručené autory atlasů,“ nabádá v letním rozhovoru pro Deník severočeský mykolog Martin Kříž. Opatrnější by byl v případě mobilních aplikací. „Ne všechny jsou spolehlivé. Ale je to zajímavý doplňující způsob hlavně pro ty, kteří o houbách vědí velmi málo a hledají nějaké rychlé vodítko,“ dodává odborník ze severu Čech, který se zároveň podílel na vývoji aplikace na houby. Pro lidi, kteří houby příliš nerozpoznají, má jasnou radu: „Každý by měl sbírat jen to, co bezpečně zná, a to ostatní nechat růst. Houby je totiž třeba vnímat primárně jako součást přírody, ve které hrají nezastupitelnou úlohu rozkladačů organické hmoty.“

V teplické nemocnici letos zatím nějakou větší otravu po požití hub lékaři řešit nemuseli. V minulosti sem záchranka přivezla muže, který snědl několik pro něj neznámých hub. Měl zažívací potíže a kolabovaly mu ledviny. Po ošetření zůstal na pozorování. Kromě zvracení a průjmu otravu hub doprovází celková slabost těla a velký pocit žízně. Člověk má bolesti břicha.

Houby potřebují pro svůj růst vhodné klimatické podmínky. Ne vždy platí pranostika, že rostou po dešti. Velkým nepřítelem je pro ně sucho, které bohužel v posledních době Teplicko trápí. Trochu zmírnit ho pomohl poměrně deštivý srpen, ale negativní bilanci zvrátit nedokázal. „I nadále přetrvávají na řadě míst v republice nízké vlhkosti půdy,“ konstatuje mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Martina Součková.

Proč se houbám v lese nedostává v posledních letech potřebná vláha, naznačil teplický hydrolog Radek Tomšů: „Dlouhodobé vyšší teploty v posledních letech znamenají vyšší výpar vody z půdy a tedy potřebu větších srážek, která by tento vyšší výpar nahradila. To se neděje, srážky jsou nerovnoměrně rozdělené, navíc se dostatečně nenavyšují. V důsledku toho nám reálně hrozí častější sucha a nedostatek vláhy.“

Česká tradice

České houbaření je fenomén s dlouhou tradicí. Jeho kořeny jsou zmapovány už od středověku. Ten ale ve většině zemích západní civilizace houbám moc nepřál. Lidé, kteří je požívali, byli považováni za čaroděje. Tvrdilo se, že houby pocházejí z hniloby a špíny země. Někde byl jejich sběr dokonce trestán.

A zahraničí? Angličané ani Francouzi by se ke konzumaci volně rostoucích hub jen tak nesnížili. Snědí jedině žampiony či lanýže. Houby příliš nesbírají ani Němci. A toho také využívají houbaři z Teplicka, kteří jezdí do lesů přes hranice. Ale pozor, Německo svými zákony sběr hub omezuje, a to pouze pro osobní spotřebu. Hmotnostní limity se v jednotlivých lokalitách liší – většinou se pohybují od 0,5 do 2 kg. Kdo jich chce sbírat víc, potřebuje zvláštní povolení. Pokud vás někdo chytí, jak si nesete nadměrné množství hub, houby vám mohou být zabaveny a dostanete pokutu v řádu až několik tisíc eur.

Kam na Teplicku vyrazit na houby
I když si houbaři své zaručené „fleky“ nechávají pro sebe, jsou v teplickém okrese místa, kam se dá vyrazit s vyšší pravděpodobností výskytu hub. Pokud tedy rostou.
K jedné z takových lokalit patří oblast lesů nad Přítkovem. Lze vystoupit na konečné autobusu přímo v Přítkově a přejít hlavní silnici.
Častým cílem je také les ve Střelné. I zde byste neměli odejít domů s prázdným košíkem. Bývají tu hřiby. Pozor na nejedlé houby.