V karafách ji dostanou zákazníci na stůl, jinde se však za vodu stále platí, za džbánek si někteří provozovatelé účtují i 40 korun. Lidí, kteří se dožadují vody z kohoutku, přitom podle restauratérů přibývá. Většinou ale chtějí zákazníci vodu k džusu, vínu nebo kávě. Pivařům jejich nápoj čirá kapalina nenahradí, shodují se provozovatelé.

„Vodu z kohoutku dáváme od začátku zdarma, stejně vodu zákazníci většinou chtějí jen do džusu nebo vína, na samotnou vodu k nám nikdo nechodí,“ řekla Štěpánka Uhlířová z restaurace U Marty v Dubí na Teplicku.

Propagací vody točené z kohoutku v restauracích se zabývá několik společností a serverů. Na severu Čech se první restaurace zapojily do projektu společnosti Veolia Voda, která je většinovým vlastníkem firmy Severočeské vodovody a kanalizace (SČVK), v srpnu 2009. „V současnosti evidujeme u nás na severu 106 gastronomických zařízení, které se přidaly. Jsou mezi nimi kavárny, restaurace, penziony a cukrárny,“ řekla mluvčí firmy sídlící v Teplicích Iveta Kardianová.

Převládá praxe, že karafy s kohoutkovou vodou podávají restaurace na požádání, brání se tím zneužití služby zákazníkem. Podle Kardianové nelze vysledovat, zda se připojují k akci spíše luxusnější podniky nebo řadové hospody. „Je to vždy na zvážení majitele, seznam najdou zájemci na stránkách www.kohoutkova.cz,“ doplnila mluvčí.

Podniku, jenž se do projektu přihlásí, udělá vodárenská společnost laboratorní rozbor vody z kohoutku. Pokud je výsledek v souladu s legislativou, dostane daná restaurace či kavárna karafu.

Certifikát o tom, že restaurace nabízí kohoutkovou vodu zdarma, si často provozovatelé vyvěšují v podniku. „Lidé se pak začnou více zajímat, co to je za akci. Ale stálí zákazníci jsou zvyklí, že za vodu z kohoutku neplatí. Myslím, že je to standard, jímž se přibližujeme k západní Evropě,“ řekl bývalý provozovatel restaurace U Vlka.

Právě to, že cizinci nebo Češi, kteří cestují po Evropě, jsou zvyklí na podávání vody ke kávě či vínu zdarma, je jedním z motivů, proč se k akci připojit. Za vodu nemusí platit ani hosté v Císařských lázních Teplice nebo teplickém hotelu Payer. Naproti tomu právě v Teplicích, kam míří Češi a Němci do lázní, lze najít i restaurace, kde si účtují za decilitr vody z kohoutku deset korun a karafa vody stojí 40 korun. „Tady na severu se také setkáváme s případy, kdy vám v restauraci úplně odmítnou vodu z kohoutku podat,“ podotkla Kardianová.

„Byla jsem jednou v Merkuru na obědě a tam mi obsluha naúčtovala i vodu, kterou mi smíchali džus ve sklenici. Prý to tak musí dělat,“ uvedla svoji zkušenost Marie Válečková z Teplic..

Z loňského průzkumu veřejného mínění přitom vyplývá, že čtyři z pěti lidí by v nabídce tuzemských restaurací vodu z kohoutku přivítali. Propagátoři kohoutkové vody upozorňují na mnohonásobně nižší cenu i výrazně menší dopady na životní prostředí.

„Povinnost podávat vodu v restauracích není celoplošná a v Česku ani legislativně řešená. V západních zemích se ovšem s předpisem setkáváme a provozovatelé při požádání vodu podat musejí,“ podotkl místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Je to otázka dobré vůle každého provozovatele restaurace.

PETR MÁLEK A ČTK