Těžko bychom v současných mapách hledali v lázeňské městě ulici Maršála Koněva, která byla v Trnovanech a dnes nese označení Štúrova. V pototalitním režimu nezůstala ani ulice Marxova, která se nyní jmenuje Skupova. 

SPORY O BENEŠÁK

„Dnes už málokdo z mladých ví, jak se před rokem 1989 jmenovala většina ulic v Teplicích,“ říká primátor Jaroslav Kubera. 

Současné názvosloví ulici v Teplicích je předmětem diskuzí i pro jazykovědce. Vedou se spory například o současný název Benešovo náměstí, které dříve neslo oficiální pojmenování Náměstí Edvarda Beneše.

V Trnovanech je zažitá ulice U Červeného kostela, což je ale podle některých místopisně špatně, neboť pro ulici dominantní kostel se tak vůbec nejmenuje Je to kostel Nejsvětějšího srdce Páně a mezi Tepličany se mu říká „červený“ kvůli jeho vzhledu fasády. 

„Velký problém v porevolučním přejmenování ulic byl v případě dnešního Náměstí svobody, dříve Marxovo a později také Stalinovo náměstí. Nakonec jsme zvolili název, který by se neměl měnit v závislosti na panujícím režimu,“ říkala Deníku už před časem v souvislosti s vytvářením nových názvů ulic v lázeňském městě Lenka Kolbabová.

Právě ona se na nich ve spolupráci s tehdejším porevolučním vedení radnice podílela. „Dělala jsem to tehdy zároveň jako diplomovou práci na téma Vývoj názvů teplických ulic a hodně mě to bavilo. Získala jsem tím spoustu znalostí o historii našeho města,“ komentovala tehdy svoji práci pro město učitelka Lenka Kolbabová. 

Jména ulic v Teplicích prochází vývojem. Vznikají i nová pojmenování, daná rozšířením bytové zástavby. Především tedy rodinných domků. 

ZASTUPITELÉ BOJUJÍ O NÁZVY

Primátor Jaroslav Kubera prosazuje výhradně jednoslovné pojmenování ulic. „Z úředního hlediska je třeba psát přesné adresy a mnohdy dochází k tomu, že třeba v případě ulice Karla Čapka při zkráceném názvu na dopisní obálce: Čapkova, ani úřední dopis někdy nedojde,“ zmiňuje čelní představitel Teplic možný problém v souvislosti s víceslovným názvem ulice ve městě.

Mnohdy při vytváření nového pojmenování hraje svoji nemalou roli historický kontext. Tak je to například v případě poměrně nového názvu slepé ulice v Teplicích, která získala od vedení města pojmenování U Bílinské brány. Je to neprůjezdná propojka od zámku ke gymnáziu. Podle historie města v uvedených místech bylo vymezeno původní jádro Teplic a bezprostředně u tehdejšího Úředního domu s číslem popisným 1 stála do počátku 19. století Bílinská brána, která tu tvořila součást hradeb. 

Bouřlivá diskuze se mezi současnými teplickými zastupiteli vedla před třemi lety, kdy na Prosetickém svahu v Teplicích vyrostly nové domy, mezi kterými vznikly nové ulice, které bylo potřeba pojmenovat.

Jiří Řehák, coby opoziční zastupitel ze sdružení Volba PRO! Teplice navrhoval, aby tři nové názvy nesly odkazy významných osobností novodobých dějin našeho státu s vazbou na Teplice: Fajtlova (František Fajtl byl studentem teplické obchodní akademie, letec RAF), Kubínova (Pavel Kohn Kubín byl rovněž letec RAF a studoval na obchodní akademii) a Třeštíkova (Dušan Třeštík se narodil v Sobědruhách, byl českým historikem a chodil na teplické gymnázium).

Pro předložené názvy ale nenašel mezi zastupiteli potřebnou podporu. Zklamaný může být také nejmladší teplický zastupitel Dominik Feri (Moje Teplice TOP 09), který předložil pro případné pojmenování ulic osobnosti s německými jmény Johnova, Pauliho a Waageho.

I tato jména mají vztah k Teplicích, například Franz Waage byl tehdejším starostou Šanova, zasloužil se o založení sboru dobrovolných hasičů v Šanově a také se významně podílel na ustanovení šanovského hřbitova, který byl uveden do provozu v roce 1879 (dnes hřbitov v Bystřanech, kde je tento muž také pohřben).

Ale ani Feriho iniciativa nebyla většinou zastupiteli opětována, takže přišla na řadu verze současného vedení radnice. A to na doporučení stavebního úřadu.

Jeho vedoucí Jitka Mažáriová argumentovala v tom smyslu, že by bylo dobré pokračovat v započatém trendu pro tuto lokalitu a to s ohledem na sousední, již fungující ulice. Tedy pokračovat ve výčtu významných historických osobností výhradně českých dějin spjatých s městem Teplice.

Tři názvy tedy vycházejí z tehdejších vlastníků města Teplice - v roce 1437 Jakoubka z Vřesovic jako Jakoubkova, Albrechtova podle vlastníka města Teplice v roce 1506 Albrechta z Kolovrat a Zikmundova podle vlastníka města Teplice v roce 1523 Zikmunda ze Smiřic.