Teď už je jasné, že k ničemu takovému nedojde. Ale ani s novým soukromým majitelem se podle zasvěcených koncoví odběratelé tepla ve městech včetně škol a dalších veřejných zařízení nemusí bát náhlého zavření kohoutků. Nebo růstu cen energií ještě nad rámec toho, kam kvůli energetické krizi nejspíš vystoupají tak jako tak. Nákup však podle některých hlasů může být pro investory z Lucemburska jen epizoda a po několika letech můžou chtít poslat českou infrastrukturu zase dál. Na města, případně stát tak možná v budoucnu čeká další kolečko vyjednávání o nákupu tepláren do veřejného vlastnictví, při kterém by bylo snadnější zastropovat ceny pro odběratele.

Do konce roku by měl být prodej formálně hotov, nyní bude procházet obvyklými korporátními procedurami. „Pevně věříme, že jsme ve společnosti Cube našli nového vlastníka pro naši českou dceru, který jí bude dlouhodobě podporovat a dodá jí další impulzy a energii,“ prohlásil Ralf Klöpfer, člen představenstva MVV Energie. „Tato investice je plně v souladu se závazkem firmy Cube zajišťovat dlouhodobě udržitelnou infrastrukturu pro města a obce a jejich představitele,“ dodal Saket Trivedi, výkonný ředitel Cube Infrastructure Managers.

Ekonom Lukáš Kovanda považuje podobně velký nákup v oblasti energetiky v Česku za mimořádnou věc. Pro koncové odběratele tepla se podle něj moc nezmění. „Ceny půjdou nahoru určitě bez ohledu na jakéhokoli vlastníka, ty prostě musí jít nahoru,“ říká ekonom. Nad dlouhodobostí investice má ale pochybnosti. Nevylučuje možnost zeštíhlení stávajícího provozu v Česku a pak výhodného prodeje dál. „Možná byla německá firma v tísni v souvislosti s energetickou situací a byla ochotna to prodat za příznivou cenu,“ uvažuje Kovanda. Protože by ale záměrem nového vlastníka tak jako tak bylo na pozdější transakci vydělat, je v jeho současném zájmu i další bezproblémové fungování infrastruktury. „Lidé se určitě nemusí obávat,“ uklidňuje Kovanda.

Zdeněk Rosa, předseda představenstva společnosti Chmelařství, družstvo Žatec, se chmelem zabývá celý život. Zelené zlato se od nás vyváží do 70 zemí světa.
Tak špatný rok chmelaři nepamatují, ví Rosa. Sklizeň je extrémně podprůměrná

O odkup teplárny a spalovny na jeho území a později spolu se soukromníkem rovnou o získání celé české dceřinky se ucházel Liberec, i když by si na to musel vzít obrovský úvěr. Strategická teplárna tam dodává teplo do 13 tisíc domácností, ale i do průmyslových areálů a řady organizací, město má v zařízení i menšinový podíl. Na výzvu Libereckých k společnému postupu vůči MVV Energie většina z oslovených měst nereagovala. Nakonec tedy metropole pod Ještědem podávala nabídku za 167 milionů eur spolu s firmou AVE CZ odpadové hospodářství. „Poděkovali, ale říkali, že nemůžou dál ani reagovat,“ popsal reakci MVV Energie náměstek primátora Zbyněk Karban (ANO), firma tedy už pravděpodobně vyhradila exkluzivitu nynějšímu vlastníkovi. „Ta jednání nedopadla, ale od začátku jsem si to myslel, ekonomicky to nedávalo smysl,“ dodal Karban. Teď podle něj přijdou do úvahy reálnější jednání s novým majitelem znovu jen ohledně nákupu čistě liberecké infrastruktury.

Cena finální transakce s Cube Infrastructure Managers není známá. Podle informací Deníku se ale mluvilo o očekávání německé firmy v řádu 270 milionů eur, tedy necelých 7 miliard korun.

Odkup tepláren městy může být znovu ve hře

V Litoměřicích v Ústeckém kraji proudí teplo z výtopny na kraji města z balíku německého vlastníka do třetiny domácností, ale i do místní nemocnice a několika škol. Město navíc s firmou pod stávajícím vlastníkem chystalo rozvojové projekty v oblasti čisté energetiky. I proto byli zdejší radní po prvních signálech o záměru prodeje znepokojení. „Ministerstvo průmyslu a obchodu by mohlo zvážit podporu městům, která by uvažovala o případném odkupu soustav centrálního zásobování teplem a vytvoření speciálního finančního nástroje, jenž by městům mohl poskytnout výhodné úvěrové rámce pro takovou strategickou a dlouhodobou investici,“ zadoufal dříve v radničním zpravodaji místostarosta Karel Krejza (ODS).

Skleněná chalupa v Kořenově-Polubném. Rekonstrukci navrhl ateliér Mjölk architekti
Úžasné stavby ze severu Čech soutěží o prestižní cenu architektů. Podívejte se

Litoměřičtí komunikovali se starosty dalších nejbližších obcí, kde měla MVV Energie výtopny, ale i s ministerstvem. Poté kontaktovali vedení firmy s žádostí o osobní jednání. „V jeho průběhu jsme se dozvěděli o výběrovém řízení na nového vlastníka, který by měl, jak jsme byli ujištění, splňovat i námi vznesené požadavky,“ uvedl starosta Ladislav Chlupáč (ODS). „Stávajícím vedením jsme byli ujištění, že s jeho příchodem nejsou plánovány žádné změny ve vlastnických strukturách dceřiných společností, ani změny týkající se činnosti společnosti či její dlouhodobé investiční a obchodní strategie,“ dodal Chlupáč s tím, že během září má dojít k jednání zástupců Litoměřic, stávajícího i nového vlastníka.

Litoměřický zastupitel Tomáš Sarnovský (ANO) dříve vystupoval proti nákupu teplárny městem. A bude i proti tomu, aby teplárnu město koupilo od nového vlastníka. Ani Sarnovský si nemyslí, že by se s ním pro běžné odběratele něco měnilo. „Budou dodávat teplo se stropy danými Energetickým regulačním úřadem,“ věří zastupitel. Komplikace je to ale podle něj pro užší spolupráci města na budování čistější energetiky, kterou měla rozehránu se stávajícím vlastníkem. Proces majetkového transferu zpovzdálí sledovali i v Lounech, kde firma dodává teplo asi do poloviny bytů ve městě, ale i do škol. „Pokud by nový vlastník nabídl objekty v budoucích letech městům, je smysluplné a rozumné vymyslet společný projekt,“ uvedl starosta Pavel Janda (TOP 09).

Kdyby podle Kovandy nakonec teplárny vlastnily obce, umožňovalo by to snadnější zastropování cen v případě opravdu kritické situace na trhu s energiemi. Pokud k tomu ale dojde, bude do věci nejspíš muset tak jako tak vstoupit stát. „Na soukromé vlastníky nemá přímé páky, ale i tak může přistoupit k zastropování cen. Kdyby to však bylo ve vlastnictví municipalit, bylo by to jednodušší,“ uzavřel Kovanda.