Potvrdil to ředitel Krajské hygienické stanice v Ústí, Josef Trmal. „Máme ve statistikách zaznamenáno osmnáct případů této nemoci, začíná převažovat," řekl Trmal. Ten dokonce touto žloutenkou onemocněl. „Nejčastěji se onemocní na domácí zabijačce."Jak uvedl mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra, v současnosti leží s tímto onemocněním v ústecké Masarykově nemocnici 2 pacienti. „Z toho jeden senior je přímo z Ústí, další pak z Loun," sdělil.

Primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý řekl, že jak se nakazili, je ještě předmětem zkoumání hygieniků, ale ze zahraničních cest to nemají, nikde necestovali. Dříve si totiž toto onemocnění přiváželi lidé hlavně z Asie. „V poslední době a je to celoevropský problém, objevil se jiný typ viru a vše ukazuje na konzumaci vepřového masa."

Počet nemocných podle něj stoupá, ještě před 5 lety bylo tak 20 až 30 ročně, loni už jich v ČR bylo přes 150 a letos odhaduje, že se to přehoupne přes 200.

Připouští, že za vyšším počtem odhalení může být i lepší diagnostika. Hlavním viníkem je podle něj nedostatečně tepelně upravené maso. A nemusí jít jen o maso třeba z domácí zabíjačky. Například v únoru se celá rodina nakazila jitrnicemi z hypermarketu.

Petr Pilous z Krajské veterinární zprávy (KVZ) ale vysvětlil, že plošné kontroly prasat kvůli žloutence typu E nedělají.

„Hepatitida E totiž není specifické onemocněním prasat, jsou jenom nositeli viru," řekl Pilous z KVZ. „Není prostě možné každý kousek masa v supermarketu zkontrolovat. Proto je nutné jejich mléko pasterovat a maso tepelně opracovat a dodržovat hygienická pravidla."

Vepřové ale není jedinou potravinou, která může způsobit problémy. „Nejčastější střevní infekcí je kampylobakterioza , ročně jí onemocní až 30 tisíc lidí v ČR, a v tomto případě bývá častým zdrojem nákazy drůbež," dodal primář Dlouhý.

Ani zelenina nemusí být bezzávadová, záleží, čím se hnojí, nebo čerstvé nepasterizované mléko. V ústecké nemocnici ležel pacient, který se z kozího mléka nakazil klíšťovou encefalitidou.

Řada lidí dokonce dlouho nemá příznaky onemocnění. Nakonec začne cítit extrémní únavu, začnou zažívací potíže, teplota.

Pacient má tmavou moč, světlou stolici. Léčení si vyžádá měsíce. Pozor, před „éčkem" není chráněn ani ten, kdo prodělal „áčko."