Výměny kyčelního kloubu, výkony zamezující inkontinenci, operace kolen či korekce očních vad a další a další. Zákroky, které bylo možné odložit, když život pacienta nebyl v ohrožení, ustoupily válce s koronavirem. Covid-19 ale nyní polevuje, a tak se špitály mohou vracet k běžné péči. Nemocnice Krajské zdravotní zvou pacienty na odložené operace, ve frontě jich ale čeká více než tisíc. Společnost spravující šest špitálů čekají také další velké investice, lákat chce nové lékaře a sestry. 

V současnosti se operativa do šesti nemocnic Krajské zdravotní (KZ) vrátila ze zhruba 70 – 80 %. „Na operaci u nás nyní čeká přes tisíc pacientů. Nejčastěji jde o ortopedické zákroky,“ uvedl Petr Malý, generální ředitel KZ.

Navíc přicházejí další noví pacienti. Zdravotníci jsou však po několika koronavirových vlnách unavení a operační kapacity jsou omezené.

Generální ředitel Krajské zdravotní Petr Malý.
Petr Malý uspěl v konkurzu, dál povede Krajskou zdravotní

V minulých měsících se operovaly jen neodkladné případy, například onkologičtí pacienti či lidé po úrazech, kdy hrozilo ohrožení života. „Doufáme, že se nám podaří co nejrychleji dostat čekací doby opět na přijatelnou úroveň. V současné době to ale vypadá nejdříve na první čtvrtletí roku 2022,“ pokračoval Malý.

Pro spěšnější návrat do „normálu“ chce KZ využít také zkušenosti získané právě během pandemie, kdy si mezi sebou špitály v případě potřeby efektivně předávaly koronavirové pacienty. Nemocnice se spolu údajně naučily mnohem lépe a svižněji komunikovat, například právě v oblasti vytíženosti.

Pacienti, pokud budou chtít, by mohli na zákrok zamířit jinam než do „svého“ špitálu, cesta na operační stůl by pak mohla být rychlejší. „Chceme lépe využít volné operační kapacity. Tam, kde bude volněji, mohou vypomoci jiným nemocnicím. Díky tomu budeme moci nabídnout pacientům čekajícím na výkon operaci sice v jiné nemocnici, ale dříve,“ vysvětlil generální ředitel KZ.

Investice za miliardy

Společnost sdružující nemocnice v Chomutově, Mostě, Teplicích, Ústí, Děčíně a Litoměřicích se chce soustředit v příštích měsících také na investice. Probíhá dovybavení onkologického centra a dostavba ústecké nemocnice, kde vznikají nové prostory pro kardiocentrum, kliniku intenzivní péče či hrudní chirurgii. Hotovo má být v roce 2023. „Investice běží podle plánu,“ informoval předseda představenstva KZ Adam Vojtěch.

V příštím roce by společnost také ráda začala budovat urgentní příjmy v Děčíně a Chomutově. Brzy bude vypsána soutěž na zhotovitele. Na tyto akce má zažádáno o dotace. Vedení firmy věří, že na ně dosáhne, „přiklepnuté“ ale zatím nejsou.

Celkem potřebuje Krajská zdravotní na tyto čtyři investice zhruba 4,3 miliardy korun. S financováním má pomoci dotace od kraje, celkově ve výši kolem 1 miliardy. Zhruba 2,2 miliardy má KZ získat z úvěru, zbytek chce pokrýt právě z dotačních programů.

Adam Vojtěch.
Vojtěch k nákupu litoměřické nemocnice Krajskou zdravotní: Nebude to revoluce

Už brzy by do KZ měla patřit také Lužická nemocnice v Rumburku. Podle záměru by se měla připojit ke krajské společnosti 1. července. „Nic tomu nebrání, mělo by to proběhnout v plánovaném termínu,“ dodal Vojtěch. Obavy, že by převod mohlo zbrzdit negativní vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se nakonec nepotvrdily. Podle vedení společnosti úřad konstatoval, že v transakci problém nevidí.

Rumburská nemocnice by podle záměru představenstva KZ neměla fungovat samostatně, ale oficiálně by se měla stát součástí ústeckého špitálu. Podle vedení firmy údajně hlavně kvůli lepším finančním podmínkám, společným nákupům a podobně, a také z personálních důvodů. Špitál by mohl využívat zdravotníky z Ústí, mladí lékaři z Rumburku by se naopak mohli vzdělávat v Masarykově nemocnici.

Stejně jako další nemocnice v celé republice se i ty v ústeckém kraji potýkají s personálními problémy. Vedení KZ by rádo do budoucna situaci stabilizovalo, nabídne proto zdravotníkům nové benefity. Nabízet chce možnost bydlení, stipendijní programy, ale také náborové příspěvky. Nejvyšší v nejpostiženějších lokalitách a v oborech, kde je největší nedostatek lékařů a sester. „Chceme se ještě více zaměřit na oblasti, kde je situace nejvážnější. Rádi bychom zavedli náborové příspěvky, mohly by dosáhnout výše až 500 tisíc korun. Odstupňované by měly být také podle oblastí a oborů,“ předeslal Adam Vojtěch. Nejvážnější personální potíže řeší v rámci KZ aktuálně v mostecké nemocnici, maximální příspěvky mohou směřovat po připojení také do Rumburku.