Existuje spousta takovýchto otců, kteří na svoje děti neplatí. Mirek je jedním z nich. Odnáší to bohužel jeho dvě nezletilé dcery. V důsledku i manželka. „Duševně bych se s rozpadem manželství dokázala vyrovnat. Ale z finančního pohledu jsem na manželovi byla závislá. Chybí mi od něj peníze,“ vypráví 36 letá Jana. Podobných případů je řada.

Je to smutná statistika. Včas poslat výživné zapomíná přes sto tisíc rodičů. A chronických neplatičů alimentů je zhruba sedm až deset procent, jak vyplývá z údajů Asociace neúplných rodin. Policie loni řešila v celé republice 8351 případů trestného činu zanedbání povinné výživy. Nejvíce nahlášených případů bylo v Ústeckém kraji.

Své nezodpovědné tatínky má i okres Teplice. „V roce 2017 jsme přijali 126 oznámení, v loňském roce to bylo 128,“ vypočetl mluvčí teplické policie Daniel Vítek. Případy prověřují jako přečin zanedbání povinné výživy.

Jednotlivá oznámení mají podle Vítka podobné scénáře. „Převážně neplatí otec výživné na své děti a dluží k rukám matky určité částky. Výjimečně neplatí matky, pokud je dítě svěřeno do péče otce, nebo prarodičů,“ uvedl z praxe policista.

Dluhy rostou do desítek tisíc

Jako typickou ukázku zmínil případ, kdy otec neplatil rok na svého nezletilého syna, přičemž to měl soudně přikázáno. Matce dlužil už 11 tisíc korun. Policie ho vloni v květnu obvinila. Teď čeká na další soud, který ho za neplacení alimentů může poslat do vězení.

Podle severočeského soudního znalce a psychologa Josefa Kováříka mohou dlužníci vnímat alimenty po opuštění rodiny jako určitou přítěž, se kterou se nechtějí vyrovnat. „Pro neplatiče výživného jsou většinou děti závaží z minulosti. Nebo neplacení vnímají jako pomstu vůči druhému rodiči," vysvětluje soudní znalec Josef Kovářík.

Neplacení výživného, v důsledku čehož se samoživitelé ocitají až v chudobě, patří mezi největší sociální problémy Česka. S určitou pomocí v této oblasti přichází ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Do konce března chce představit soubor legislativních změn, který by měl pomoci především rodinám s dětmi. Jde o zákon o dětských skupinách, sdílené pracovní místo a zálohované výživné. Posledně jmenovanou věc vnímá jako desetiletý dluh ČSSD, který chce prosadit stůj co stůj. Norma, podle níž by za neplatiče alimenty poskytoval stát, má platit od příštího roku.

Odborníci takovéto návrhy vítají, i když v tom vidí kompromisy. U soudu se totiž vymůžou jen tři procenta dlužných alimentů. „Míří to na nejvíce ohrožené, nízkopříjmové domácnosti, navíc se vyžaduje, aby se samoživitel o řešení problému sám zasadil,“ řekla v této souvislosti už v závěru loňského roku Deníku Iveta Novotná z Asociace neúplných rodin.