Mikulovská štola Lehnschafter je rovněž součástí hornického Krušnohoří a od Krupky je vzdálená jen pár kilometrů. Když se o tom před lety jednalo, byla obec proti. Z obavy, že na udržování domů a historických staveb nebudou mít zdejší lidé peníze.

Jedním z těch, podle kterých by si právě mikulovská štola zasloužila být na seznamu mezi unikátními světovými památkami, je teplický architekt a památkář Jan Hanzlík. „Mrzí mě, že tam není. Nepodařilo se nám přesvědčit obec, aby schválila na svém území památkovou zónu. Lehnschafter je přitom mnohem zajímavější než třeba Martin v Krupce a ze zpřístupněných štol v Ústeckém kraji rozhodně ta nejzajímavější,“ říká muž, který se na přípravách zápisu do UNESCO v rámci Krušnohoří podílel. „Návrh na zónu jsme pro obec měli připravený, ale nakonec to nevyšlo,“ dodává.

Podle stávajícího starosty Mikulova Stanislava Němce s tím před lety nesouhlasilo tehdejší zastupitelstvo. „Na veřejném zasedání nám projekt přestavili. Vylíčili nám všechna pro a proti. Pro nás byla klíčová různá omezení v souvislosti se stávajícími objekty v uvažované památkové zóně a jejich následné rekonstrukce. Nikdo nám nebyl tehdy schopný říci ani zaručit, kde na to máme vzít peníze, abychom splnili podmínky dané statutem památkové zóny. Za co udržovat domy, mít pěkné střechy a fasády podle požadavků,“ komentoval Němec tehdejší zamítnutí návrhu s tím, že Mikulov je oproti Krupce malá obec s nízkým rozpočtem. Štola si podle něj své turisty přiláká sama, i bez prezentace v rámci UNESCO.

To, že údržba památek bude stát i do budoucna nemalé peníze, si uvědomují v Krupce, kde se na seznam UNESCO v červenci dostali. Starosta Zdeněk Matouš očekává v dalších letech zpětnou kontrolu především ze strany státu a také komisařů světové organizace. „S ohledem na stávající památky to pro nás znamená nejvyšší stupeň ochrany. Musíme je velmi dobře opečovávat,“ bere na sebe odpovědnost Matouš.

Úspěch vybraných památek Krušnohoří v UNESCO vnímá kladně opoziční sdružení Zdravá Krupka. Na facebookových stránkách si ale její zástupci neodpustili rýpnutí do představitelů současné krupské radnice. „Nyní už jen doufat, že vedení města začne konečně zvelebovat město jako celek. Je toho hodně co dohánět. Dobrých dvacet let se tu vývoj zastavil. Jak by dnes mohlo město vypadat, kdyby tu jak žáby na prameni neseděli po více než dvě desítky let jedni a ti samí lidé,“ začíná jeden z facebookových příspěvků Zdravé Krupky.

Matouš se útokům ze strany opozice brání. „Nechápu jejich reakce. Děláme tu každý rok řadu věcí, opravujeme, zvelebujeme a město žije,“ komentuje narážky.

Přípravy trvaly řadu let. Prvopočátky sahají až do 90 let, kdy byl starostou Pavel Maleček, několikaletý člen Zdravé Krupky. „Jako letitý havíř jsem už tehdy nemohl pominout slavnou hornickou historii Krupky. Už mí předchůdci v čele Krupky se jejím oprášením zabývali, ale vše skončilo u několikastránkové studie, která skončila uložením do archivu,“ vzpomíná na webu opozičního sdružení tehdejší představitel Krupky.