Budova Krušnohorského divadla Teplice byla postavena městem. Dalo by se říci pod mottem "Teplice sobě". Provoz zahájila Wagnerova opera Mistři pěvci norimberští. V dnešní době je Krušnohorské divadlo Teplice největší mimopražské s kapacitou 700 lidí. Jeho historii mapuje webová stránka vytvořená potomkem bývalých teplických herců.

Historii Krušnohorská divadla Teplice, která letos dosáhla 100 let, mapují webové stránky, které vytvořil Paul Lowy. Jeho děda, Fritz Kennemann v divadle hrál, režíroval a v letech 1929 až 1933 ho řídil. V roce 1938 v Teplicích zemřel. Rodina pak odešla do Francie.

"Na začátku tohoto divadla byl zázrak," uvedl k oslavám jubilea ředitel DK Teplice Přemysl Šoba.

Historie Krušnohorského divadla Teplice je bohatá. V roce 1919 původní divadlo vyhořelo, spáleniště se strhlo a v roce 1921 začala výstavba nového objektu, který se v roce 1924 slavnostně otevřel.

Za zmínku v souvislosti s Krušnohorským divadlem, které letos slaví 100 let, stojí tak plán, že město chce už řadu let v divadle opravit Klub Aktual, který je v poslední době nevyužitý. "Bylo by dobré jej opět obnovit do toho původního formátu, původní podoby," řekl primátor Jiří Štábl. Radnice proto zadala studii, aby zjistila, jaké úpravy je nutné udělat. Na projekt má letos město v rozpočtu pět milionů korun.

Krušnohorské divadlo Teplice slaví 100 let:

Tady je historie v datech (pro účely Deníku je poskytl DK Teplice)

Staré divadlo

· První zmínky o provozování divadla v Teplicích se datují rokem 1751, kdy zde majitelé zámku Clary-Aldringenové pořádali představení pro pobavení rodinných příslušníků a jejich hostů.

· Roku 1787 Clary-Aldringenové podnítili stavbu první budovy divadla pro veřejnost v prodlouženém západním křídle zámku.

· Roku 1871 město Teplice pod vedením starosty Karla Uherra rozhodlo o výstavbě budovy divadla, která bude odpovídající úrovni města a počtu návštěvníků.

· Místo pro stavbu divadla bylo vybráno severně od Císařských lázní a práce byly zahájeny roku 1872 podle plánů architekta Bernarda Schreibera.

· Divadlo bylo slavnostně otevřeno 21. 5. 1874 představením hry Heinricha Laubeho "Die Karlsschüler".

· Divadlo sloužilo 45 let, v noci na 1. 9. 1919 jej požár zničil natolik, že bylo rozhodnuto o jeho demolici a výstavbě divadla nového podle návrhu Rudolfa Bitzana.

Nové divadlo

1924 – 1938

· Stavbu podnítil starosta města Dr. Ernst Walther.

· Původní záměr použít zachovalé části původního divadla byl zamítnut.

· Pod Waltherovým vedením bylo rozhodnuto o stavbě úplně nové, poměrně odvážné budovy, která se stane výrazným kulturním svatostánkem tehdejších Sudet.

· Projekt na stavbu byl přijat 7. 5. 1921 na zasedání městského zastupitelstva. Náklady se nejdříve odhadovaly na 14 milionů korun, konečná částka se však vyšplhala až na 28 milionů. Peníze byly získány prostřednictvím městské půjčky a městem vydaných akcií. Na stavbu přispěly i okolní obce – například Trnovany, Řetenice nebo Novosedlice.

· Návrhem budovy byl pověřen Rudolf Bitzan, autor realizovaného návrhu krematoria v Liberci, evangelického kostela ve Zhořelci nebo budovy spořitelny v Rumburku.

· Návrhem řešení jeviště a jeho strojového vybavení byl pověřen Adolf Linnebach, technický ředitel a projektant řešení jeviště drážďanského činoherního divadla.

· Vnější plastická výzdoba probíhala pod vedením drážďanského sochaře Richarda Ghura, s nímž spolupracovali Anton Schaff a Franz Kohn. Výmalbu interiérů konzultoval architekt Bitzan s drážďanským výtvarníkem Baranovským, a obraz umístěný původně ve Smetanově síni „Richard Wagner jako rytíř Grálu“ byl od malíře Gollera.

· Nová budova byla projektována v architektonickém slohu, ve kterém se doznívající secese mísí s modernou, a měla být největším mimopražským divadlem v Československu.

· Roku 1922 firma „Blaschke, Rieger a Janovský“ zahájila stavbu pod dohledem městského architekta Hanse Kellnera.

· Již v září 1923 bylo pro veřejnost otevřeno kino.

· Na Nový rok 1924 byla starostou Walthrem slavnostně otevřena kavárna a malý sál.

· 20. 4. 1924 byl veřejnosti otevřen velký divadelní sál uvedením opery Richarda Wagnera „Mistři pěvci norimberští“.

· Mezi lety 1924 – 1938 divadlo zaručovalo četná a rozmanitá operní, operetní a divadelní představení, a to i pro českou menšinu žijící v Teplicích a přilehlých obcích.

1938 – 1945

· V letech 1938 – 1944 se divadlo potýkalo s odlivem českých, židovských a části německých obyvatel. Repertoár těžce obnoveného souboru v nadcházejících sezónách uváděl často žalostná díla nacistických dramatiků.

· V listopadu 1944 bylo divadlo společně s ostatními divadly v Říši uzavřeno.

1945 – 1998

· Znovu divadlo ožilo až v květnových dnech roku 1945, kdy do Teplic přišel z Českých Budějovic nový soubor pod vedením T. Šeřínského, žáka E. F. Buriana.

· Název divadla byl změněn na „Divadlo Severu“.

· V červnu 1945 byl provoz divadla obnoven uvedením Smetanovy „Prodané nevěsty“.

· Ještě v sezóně 1945/1946 byl název divadla znovu změněn na „Městské divadlo Teplice-Šanov“.

· V sezóně 1946/1947 divadlo neslo název „Divadlo Bratří Čapků“.

· V roce 1947 byl budově přiřčen název Krajské krušnohorské divadlo (v Teplicích bylo v té době jednotné ředitelství také pro ústeckou operu a činohru v Mostě).

· Po roce 1952 se jméno změnilo na Krušnohorské oblastní divadlo a posléze na dodnes platný název Krušnohorské divadlo.

· Během 50. let byl velký divadelní sál osazen novými sedadly původně z Národního divadla v Praze a byly vybudovány osvětlovací kabiny.

· V 60. letech byly restaurační části upraveny interiéry v duchu dobových tendencí šedesátých let a zrušeno kino, ze kterého vznikl druhý divadelní sál.

· Koncem 80. let byla částečně rekonstruována střecha a fasáda budovy.

· Mezi lety 1996 – 1998 budova divadla prošla rozsáhlou rekonstrukcí podle návrhu projekčního ateliéru firmy Pragoprojekt vedeného Josefem Miňovským. Architektonické řešení obnovy bylo dílem Miloše Machače. Proběhla rekonstrukce fasády, obnovy interiérů se nejdříve soustředily na více zdevastovanou restaurační a kavárenskou část, kterým se autoři návrhů pokusili vrátit jejich původní podobu. O něco později se přistoupilo k rekonstrukci divadelní části, v divadelním sále došlo k výměně dřevěného obložení a k opravě čalounění lóží.

· Divadlo bylo znovu otevřeno 26. 10. 1998 představením hry Švestka v provedení pražského divadla Járy Cimrmana.

Použité zdroje:
https://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=19
https://teplitz-theatre.net/teplitz-stadttheater-histoire/
https://teplice-teplitz.net/