V případě nenadálého úrazu, velké následky může mít i banální uklouznutí, bezvědomí nebo velké omezení hybnosti může vést v silných mrazech k ohrožení života. Nespoléhejte na mobilní telefon. Může se při pádu poškodit, může selhat baterie, nebo v místě úrazu není signál. V průměru můžeme očekávat kolem -20 °C až -25 °C.

Ohrožení zvířat

Kromě toho by lidé měli omezit nebo úplně vypustit i krátké procházky do lesa. Kvůli zvěři.

„Stále se setkávám s případy, kdy na poledním slunci přijede rodina k lesu a prochází se po cestách s jedním, a často i více, pejsky. Případ ze sedmého února: V revíru Březina vedle Milešovky jsem při zavážení sena potkal čtyři takové skupinky. Prosil jsem je, aby si pejsky uvázali a pokud možno les urychleně opustili.

Vysvětlil jsem jim, že i když jejich pejsek srnku nedožene, ona si musí večer, kdy v měsíčné noci teplota dosahuje minus třiceti stupňů, lehnout do sněhu, pro ni po přestálé námaze spojené s výdajem energie, často znamená zápal plic a následnou smrt. Když tuto souvislost na procházce uslyšeli, většina oslovených se vyděsila. Nevěděla, že i tak málo, procházka na okraji lesa, může mít takové následky,“ uvedl myslivecký hospodář František Hamerle.

Varování a prosba

Proto Hamerle na všechny vstupní cesty revíru vyvěsil varování, která by napsala lesní zvěř, kdyby uměla psát:

„V době velkých mrazů nevstupujte do lesa. Pokud musíme utíkat, následně to pro nás může mít smrtelné následky vlivem zimy. Za námi lékař nepřijde, Váš pejsek bude večer v teple, ale nám nezbude než ve 30 stupňovém mrazu ulehnout na sníh.“

Bezpečné zóny

Pro záchranáře, pro horskou službu, ale také pro zvířata, platí v krutých mrazech zásada: Lidé, držte se běžeckých tratí na horách a horských středisek. Jsou pod dohledem, pohybuje se v nich více osob. Zraněný člověk zde nezůstane dlouho sám. Tyto prostory zvěř opustila, takže i pro zvěř je pohyb lidí v těchto prostorech, bezpečný, byť jde o plochy v horském a lesním prostoru.

Podle Hamerleho proto je důležitá prosba myslivců: „Nevstupujte do lesních masivů a porostů alespoň po dobu tuhých mrazů a také nenoste do lesa v dobré víře housky nebo chleba tam, kde na tyto potraviny není zvěř zvyklá.“ Znamená pro zvířata otázku života a smrti. Pečivo může mít u zvěře za následek vlivem vysokého obsahu lepku velké zažívací potíže.

Bezdomovci v lese

Kruté mrazy snad odradí od návštěv krmelců pro lesní zvěř bezdomovce. Někteří z nich krmelce vyhledávali, protože tam nacházeli závětří.

Ale zvláště mají zájem o potraviny, někdy i ovoce, které tam přivážejí myslivci. Jde o pečivo a zeleninu po záruční lhůtě. Někteří bezdomovci je vyhledávají, upozornil Miroslav Machala, předseda myslivecké rady Okresního mysliveckého spolku v Ústí nad Labem. „Například jsme na kameře zachycující zvířata na krmelišti zachytili jedno, které jsme nemohli dobře identifikovat. Byl to atypický živočich. Nakonec se z něho vyklubal telnický bezdomovec,“ uvedl Machala.

Bezdomovci nejen, že plaší zvěř u krmelců, ale způsobují i výrazné škody. Machala dodal, že v minulém roce došlo k požáru krmelce nad Oprámem ve Varvažově, který obýval bezdomovec. Bezdomovci obývají další krmelce a kryté kazatelny, které přitom ničí. Je to problém nejen ústeckého okresu. Veškeré opravy těchto poškozených zařízení jdou na náklady uživatelů honiteb myslivců.