Celkem se jim už podařilo odchytnout desítky labutí velkých. Kroužkování ptáků je podle dobrovolného ochránce přírody Petra Švehly důležité pro získávání poznatků o migraci ptáků.

„Dokážeme díky tomu zmapovat trasy tahů, které ptáci absolvují na své cestě do zimovišť a zpět. Kroužkování nám pomáhá také pochopit důvody změn početnosti a produktivity ptačích populací nebo sledovat, kolika let se jednotlivé ptačí druhy dožívají,“ říká Švehla.

Do označování ptáků se v severozápadních Čechách pustil zkušený tým kroužkovatelů pod vedením Michala Podhrázského. „Člověk, který se chce této činnosti věnovat, musí být zkušeným ornitologem. Musí také absolvovat kurz, na základě kterého obdrží povolení ke kroužkování ptáků,“ sdělil Podhrázský.

MLÁDĚ ULETĚLO 358 KILOMETRŮ

Ornitologové odchytávají labutě v severozápadních Čechách od roku 2012. Jak vyplývá z údajů severočeské pobočky České společnosti ornitologické, labutě se nebojí ani vycestovat za hranice. Nejzdatnějším turistou bylo mládě z roku 2014 z Lužic u Mostu, které si na zimu zalétlo 358 kilometrů k jezeru Echinger Stausee na jihu Německa.

Kroužkování pomáhá ochráncům přírody monitorovat migraci labutí.

Při své práci se ochránci často setkávají s nešvarem, kdy lidé vodní ptactvo přikrmují pečivem.

„Labutě a ostatní druhy vodního ptactva jako lyska černá nebo kachna divoká si na tento servis rychle zvykají. Spoléhají se na něj jako na zdroj rychlého a pohodlného nasycení. Přikrmování vodního ptactva pečivem je ale naprosto nevhodné z hlediska výživového efektu,“ uvedl Švehla s tím, že strava od lidí je škodlivá obzvláště pro vývoj mláďat.

„Nemají snahu si shánět potravu z přírody a trpí vývojovými vadami,“ upozornil Švehla.