Lesníci se zaměřili především na obnovu lesů v rozsáhlé oblasti zasažené průmyslovým znečištěním ovzduší, k němuž došlo v 70. a 80. letech minulého století.

„Silně poškozené a odumírající lesní porosty tehdy lesníci nahradili odolnějšími dřevinami, jako je smrk pichlavý, bříza bradavičnatá a modřín opadavý. Ty však během let silně poškodil vítr, sníh i námrazy a nyní trpí houbovými chorobami. Zejména smrk pichlavý je napadený kloubnatkou smrkovou," vysvětlil krajský ředitel Lesů ČR z Teplic Zdeněk Růžek.

Nejnákladnější byla stavba oplocenek chránících listnaté dřeviny a jedle proti škodám způsobeným zvěří. Vysazené stromky lesníci také ošetřili proti buřeni a napadení škůdci, jako je klikoroh či hlodavci.

Protože se imisní vlivy od 90. let minulého století značně snížily, dělníci vykáceli náhradní stromy a místo nich zasadili ty původní. „Do lesů vracíme takzvanou Hercynskou směs, tedy smrk ztepilý v kombinaci s bukem lesním a jedlí bělokorou. Záleží na nadmořské výšce. Ve spodních partiích Krušných hor jsme vysadili zejména listnáče, od 700 metrů nad mořem převládají smrky v kombinaci s jedlí a bukem," dodal Zdeněk Růžek.

Pětiletá obnova, která začala v roce 2010 a skončila loni, měla také podpořit přírodní rozmanitost. Na Lesní správě Litvínov vznikly v ptačí oblasti Východní Krušné hory na deseti hektarech tři tokaniště určené pro zlepšení biotopu tetřívka obecného. Na Lesní správě Klášterec zase lesníci na osmi hektarech vytvořili u obce Kovářská přezimovací obůrku vybavenou centrálním seníkem a krechtem.

V zimě slouží především k monitoringu populace jelení zvěře. Uzavřená zvěř pak nepůsobí škody v okolních lesích.

Obnova Krušných hor by měla pokračovat i nadále. V listopadu má vláda projednat Program pro obnovu Krušných hor, který by podle ministra zemědělství Mariana Jurečky měl přinést 3,5 až 5,5 miliard korun. Obnova potrvá až do roku 2030 a bude se týkat 41 tisíců hektarů lesního porostu v majetku Lesů ČR i soukromých vlastníků. (pod)