„Historicky těžba na Cínovec patří. Cínovecké ložisko našli prospektoři z Krupky. Krupské ložisko bylo starší než to na Cínovci. Těžba nejprve probíhala rýžováním. Podobně jako se rýžovalo zlato. Následně se přešlo k hledání primárních rud na žilách, což v příkrých svazích nad Krupkou, bylo poměrně jednoduché. Žíly byly dobře odkryté a bylo je možné snadno najít. Středověcí prospektoři postupovali směrem od Krupky dál do kopce až objevili Cínovec," řekl geolog RNDr. Karel Breiter, DSc..

Těžba na Cínovci během předchozích století probíhala několikrát. Bylo to odvislé od toho, co si doba žádala a po jakých kovech byla poptávka. „Ve středověku neznali wolfram. Zajímali se jen o cín pro výrobu nádobí nebo pro slévání na bronz. Vyčerpali se bohatší úseky rud a ložisko bylo víceméně opuštěno. Život se do něj vrátil, až když bylo objeveno legování oceli wolframem. S nástupem bojů v 1. světové válce, potřebovala vojska velké množství legované oceli a na Cínovec se vrátila těžba tentokrát kvůli wolframu. Totéž se opakovalo při 2. světové válce," dodal geolog Breiter.Vzorky hornin z vrtů na Cínovci

Těžba na Cínovci skončila v 90. letech minulého století dřív než bylo v plánu. „V plánu bylo dotěžit ještě nějaké bohatší úseky zásob a odvézt důlní zařízení. Ale na Vánoce roku 1990, kdy měli pracovníci celozávodní dovolenou, přišla obleva. Roztálo velké množství sněhu a tající voda z povrchu zatopila důl. Padlo tehdy rozhodnutí, že voda se nebude vyčerpávat a zásoby v dole se odepíší. Těžba tak skončila prakticky ze dne na den."

Ve světě je velký hlad po lithiu. Lithium se používá do baterií pro elektromobily, notebooky či smartphony nebo pro uchovávání energie ze solárních elektráren. Na cínovecké lithium nejsou podle Breitra moc použitelné staré průzkumné práce, protože se o něm zrovna dvakrát nezmiňují. I když … „V některých etapách těžby byl o lithium zájem. Šlo o dobu 60. let, kdy obě velké mocnosti sestavily jadernou fúzní bombu. Vojáci začali mít enormní zájem o lithium bez ohledu na ekonomické náklady. Tehdy se dokonce uvažovalo o povrchové těžbě a odtěžení celého kopce na Cínovci. Během krátké doby ale došlo k oteplení vztahů mezi Američany a Rusy a zájem o strategickou surovinu polevil," nechal se slyšet geolog Karel Breiter.

Geomet, za kterou stojí australská těžařská společnost European Metals, momentálně pokračuje v průzkumných vrtech. Celkem plánuje kolem 25 vrtů o celkové délce 10 až 15 kilometrů. Výsledky musí analyzovat a vytvoří i studii o rentabilitě těžby. Pokud by vše šlo podle plánu, tak by těžba cínu, lithia a wolframu mohla začít za tři až pět let. Práci by díky otevření dolu našlo na 300 lidí. Těžba by sice dočasně mohla zatížit životní prostředí, ale její dopady by v tomto případě byly minimální, jelikož by se jednalo o malou tonáž a podzemní způsob těžby. (kos)